Na Velké Ohradě vyrostlo malé městečko. Pestrobarevné třípatrové domy kolem jezírka vypadají opravdu idylicky. Investorem bytů se staly akciové společnosti a sdružení města.

Stát každou bytovou jednotku dotoval 320 tisíci korunami, dalších 80 tisíc šlo na technickou infrastrukturu.

Byty konkrétně získali členové družstva Rotavská, jež vzniklo v prosinci 2000. Maximální cena za metr čtvereční kvůli zvýhodnění nedosahovala ani 15 tisíc korun. Měsíční nájemné do fondu oprav se přitom pohybuje okolo 500 korun.

Paroubek dal celkově za nový byt o rozloze více než sedmdesát metrů čtverečních zhruba 1,1 miliónu korun - tzn. ani ne polovinu z ceny tržní. V částce je zahrnuto i garážové stání za 160 tisíc korun.

Paroubek: nevím, jak jsem se přihlásil 

Byty se přidělovaly podle zápisu do pořadníku.

"Rozhodující bude pořadové číslo, pod kterým bude přijata přihláška se všemi údaji, náležitostmi a potřebnými doklady," říkaly zásady pro přijímání žádostí o získání družstevního nájemního bytu.

O sporných případech měla rozhodnout rada městské části v čele se starostou, dnes poslancem Petrem Bratským (ODS).

Lidé stáli nekonečné fronty a náměstka primátora v nich neviděli. "Nějak jsem se přihlásil, ale skutečně už nevím, jak to bylo. Je to už několik let," řekl Právu Paroubek, který získal byt 3+kk i garáž.

"Rozdělování bytů bylo opravdu zvláštní. Přišel jsem tři hodiny před tím, než se začalo. A když jsem si mohl mezi prvními vybírat, byly už některé byty obsazené. Někdo prostě stát frontu prostě nemusel," popsal Právu jeden z nájemníků, který bydlí kousek od Paroubka.

Zneužití dotace bez trestu

Přízemní bezbariérové byty byly určeny zdravotně postiženým, jiné zase mladým lidem, kteří ještě nedosáhli 36 let a trvale bydleli v Praze 13.

"Především bych chtěl říct, že jsem dal dispozici svůj obecní byt. Pokud vím, u nové výstavby nebyla žádná podmínka, že by byla pro lidi, kteří bydlení nemají," hájil se Paroubek.

Podle mluvčího ministerstva Petra Dimuna byty rozdělovala radnice Prahy 13.

"V tomto případě je tedy především na odpovědnosti představitelů obce, zda byt přidělí mladé rodině, anebo náměstkovi primátora. Nám se tato zneužívaná volnost nelíbí a proto jsme od minulého roku změnili program tak, aby byt mohli dostat pouze sociálně potřební, kteří se prokáží výší svého příjmu (hranice je stanovena podle životního minima), a zároveň jsme omezili velikost bytu se státní dotací," doplnil Dimun.

Proč mi byt občané nepřejí?

"Myslím si ale, že by ti starostliví občané měli ocenit to, že jsem vynaložil peníze ze svého a že jsem se na deset let zadlužil bych odešel z městského bytu. Ten má velikost 4+1 a hodnotu 1,5 miliónu korun a tu částku město vlastně na výstavbě ušetřilo. A domnívám se, že jak bydlím, je má soukromá věc a i mé dluhy jsou má soukromá věc. Chtěl bych říci, že jsem se chtěl vyrovnat s veřejným zájmem. A to byl ten, aby lidé v mé příjmové kategorii nebydleli v obecním bytě," shrnul náměstek.