Článek
Dohoda s církvemi zatím mluví o splácení 59 miliard v příštích třiceti letech. I s inflací by to znamenalo 80–100 miliard.
Církve jsou ochotny jednat. „Když stát řekne, že kvůli krizi nebo kvůli 90 miliardám pro Evropskou unii musíme upřednostnit něco jiného, tak doufáme, že nás stát pozve a řekne, že jednání začínáme nanovo a my budeme jednat,“ řekl Právu předseda ekumenické rady církví Joel Ruml.
Zasahovat do dohody nepovažuje za ideální ekonom pražského arcibiskupství a předseda církevní komise Karel Štícha. „Určitě nebudeme odmítat o tom jednat, ale na druhou stranu považujeme jednání za uzavřená,“ řekl Právu.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by splátkový kalendář měnil pouze v případě, že by to pomohlo schválení ve Sněmovně. „Vzhledem k objemu nemyslím, že by odklad splátek měl nějaký význam, ale kdyby to byla jediná překážka proti schválení, tak můžeme jednat o všem,“ uvedl Kalousek.
Restituce se komplikují
Jednání o církevních restitucích komplikuje Legislativní rada vlády, která navrhuje, aby byl majetek před navrácením inventarizován a aby o každém převodu rozhodla vláda. [celá zpráva]
Takovou změnu podporují Věci veřejné. „Bylo by to transparentnější,“ sdělil Právu předseda klubu VV Vít Bárta.
Proti jsou církve a někteří politici. „My bychom to nepovažovali za slušné, protože vládní koalice se jednoznačně shodla, dala církvím nabídku, jak mají vypadat církevní restituce, a církve ji akceptovaly. Měnit to teď, v závěrečném finále, je možná způsob VV, nicméně to není slušný způsob,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.