Za tvrdé jádro EU se považují velké ekonomiky jako například NěmeckoFrancie. Tyto státy se spolu s dalšími unijními zeměmi tento týden dohodly na smlouvě, která by znamenala přísnější dohled nad národními rozpočty a pomohla by zachránit euro.

Česko má zhruba deset dní na rozhodnutí, jak se k této smlouvě postaví, zda se k zemím svázaným touto smlouvou připojí. Británie a další tři země si vymínily, že tuto smlouvu nepodepíší.

Ze strany Česka by šlo o půjčku téměř 3,5 miliardy eur (asi 89 miliard korun), celkem jde o sumu 200 miliard eur, které by měly pomoci překonat krizi.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka a jeho partner v diskuzi v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Karel Schwarzenberg

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka a jeho partner v diskuzi v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Karel Schwarzenberg

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Schwarzenberg uvedl, že nepřipojení se ke smlouvě by bylo pro Česko strmým pádem do izolace. To si podle vicepremiéra uvědomuje i premiér Petr Nečas (ODS), jehož stanovisko by tak nemělo být odmítavé. "Jsem přesvědčen, že pan premiér si je povědomen nesmírné odpovědnosti, kterou nese za osud České republiky," řekl Schwarzenberg.

Některé věci by však podle něj měly zůstat v kompetenci národních vlád. „Považoval bych za nevýhodné, kdybychom byli nuceni přijmout daňová pravidla pro celou Evropu. Daně a sociální dávky můžete dělat podle stavu vlastní země,“ uvedl Schwarzenberg s tím, že Česká republika je poměrně chudá země, kde je jiná situace než v bohatých státech.

Výhody smlouvy sice podle šéfa české diplomacie převažují, je však třeba „si některé věci pohlídat“. Některá pravidla mají podle něj „smysl jen pro bohaté země“.

Sobotka: Širší diskuze a referendum

Jeho partner v diskuzi, šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, se zapojení Česka do spolupráce s unijními státy vázanými smlouvou nebrání, zdůraznil však potřebu širší diskuze, aby bylo patrné, jaká je vládní strategie, a také referenda. Podle něj ČSSD vládu ve smluvním zapojení v unii podpoří.

„Pokud se vláda rozhodne účastnit se evropského jádra, je to pro republiku výhodné, jde o její prosperitu,“ uvedl Sobotka.

S plebiscitem však nesouhlasil Schwarzenberg, podle něhož jde o příliš odborná témata, než aby o nich mohli rozhodovat lidé v referendu. „Příznivec referenda nejsem. Když problémy pochopili profesionální politici, ministři, až po nějaké době, tázat se všech občanů by bylo náročné,“ prohlásil Schwarzenberg.