"Veřejnost je na reformu zdravotnictví už připravena, ale politici se stále nemohou dohodnout, chybí jim politická vůle jít do reforem, které jsou pro občana potřebné," řekl Schlanger.

Schlanger také usiluje o to, aby zdravotníci pracující ve státní sféře dostali vyplaceno 50 procent třináctého a čtrnáctého platu. "Nyní o tom probíhají jednání. Když neuspějeme, požádáme premiéra Vladimíra Špidlu o schůzku. Není přece možné, aby přechodem na nové platové stupnice lidé měli méně peněz než dosud, když nová stupnice jim měla zaručit vyšší příjem," řekl Schlanger.

Lídři koalice jednali o zdravotnictví a reformních návrzích Součkové zatím jen okrajově před dvěma týdny, když se zabývali změnami v sazbách DPH. Návrhy Součkové na stabilizaci resortu by měly zaznít na jejich úterní schůzce, jíž se zúčastní také zástupci koaliční komise pro zdravotnictví.

Schlanger poznamenal, že na rozdíl od politiků občané reformu požadují, protože mají obavy z důsledků současné finanční krize zdravotnictví. Politici však podle něj nevytvářejí předpoklad k tomu, aby jakékoli reformní snažení bylo úspěšné. "Obávám se, že koalici chybí politická vůle a razance," dodal.

O zvyšování plateb pacientů se neuvažuje

Ministryně v téměř sedmdesátistránkové koncepci reformy zdravotnictví předkládá analýzu současného stavu a navrhuje zásahy do zdravotního pojištění, jimiž chce srovnat propad, který na konci roku činil pět miliard korun. Počítá se stoprocentním přerozdělením vybraného pojistného. O zvyšování plateb pacientů neuvažuje. Chce rušit nadbytečná akutní lůžka v nemocnicích a omezit síť ambulantní péče.

Podle Schlangra analýza v koncepci jistou úroveň má, ale je velice povrchní, protože neřeší, kam směřují finanční toky a jaký mají efekt ve zdravotní péči. "Paní ministryně správně naznačuje, že je třeba udělat ve zdravotnictví pořádek, ale nástroje, které chce použít, nepřinesou efekt v míře, jak je potřeba. Opatření jsou v řádu nižším, než je propad zdravotního pojištění," řekl.

Schlanger v koncepci postrádá také reakci na očekávaný vstup země do EU. Materiál nepočítá s tím, co přinese migrace pracovníků a léčení českých občanů v zahraničí, kde je péče až osmkrát dražší. Ve fondech pojišťoven se nepočítá s rezervami na tyto platby.