ODS prosazuje zvýšení peněz z rozpočtového určení daní ze současných 116,8 miliardy korun na 130,7 miliardy korun a přednostně chce přidávat obcím od 500 do 20 000 obyvatel. Příspěvek pro Brno, OstravuPlzeň by podle občanských demokratů měl zůstat na současné úrovni. Praze navrhuje ubrat jako městu a přidat jí peníze jako kraji.

Předseda sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura už v polovině listopadu uvedl, že se koalice shodla na navýšení výnosu obcím z daně z příjmu fyzických osob o pět miliard. Chce také snížit důležitost parametru rozlohy obce.

Původní návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) měl zvýšit podíl z daní pro 6241 menších měst a obcí celkem o 13,5 miliardy korun. Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele se měl týkat obcí od 2000 do 10 000 obyvatel. V dosavadních návrzích ODS není podle TOP 09 zřejmé, kde stát peníze pro menší obce získá.

Spory uvnitř koalice

Premiér Petr Nečas (ODS) na úterní tiskové konferenci označil chování TOP 09 za "jánošíkovské". "Jsme připraveni najít kvalitní řešení v souladu s koaliční smlouvou," uvedl. Nesouhlasí s výtkami, že ODS změnu v rozpočtovém určení daní blokuje.

Kalousek podle občanských demokratů naopak nenaplnil svou předlohou koaliční dohodu, když připravil pouze novelu zákona, a nikoli zcela nový zákon, v koalici se o návrhu nediskutovalo, ačkoli koaliční smlouva počítala s diskusí o nových parametrech. Nikdo nepředložil ani analýzu nákladů na státní správu.

"Nepřipustíme, aby ODS pohřbila český venkov skrze své stranické zájmy ve čtyřech největších městech," řekl v úterý předseda STAN a šéf sněmovní frakce TOP 09 Petr Gazdík. Koalice se podle Gazdíka dohodla například na tom, že je možné 7,5 miliardy korun pro obce a města získat z národních dotačních titulů a 1,5 miliardy korun z rozpočtu školství. TOP 09 je prý ochotna také posílit motivaci obcí k tomu, aby zvyšovaly zaměstnanost ve svém katastru, jak si přeje ODS.