Hlavní obsah

O přímé volbě prezidenta se rozhodne příští týden

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha
Aktualizováno

Zástupci vládní koalice a ČSSD se ve Sněmovně sešli k dalšímu jednání o přímé volbě prezidenta. Nakonec se dohodli, že jednání přeruší do pátku, aby bylo možné posoudit legislativní čistotu tří změn pravomocí, které navrhla ČSSD. Po jednání o tom informoval předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. O návrhu rozhodnou příští týden.

Foto: Milan Malíček, Právo

Poslanec ČSSD Jeroným Tejc

Článek

Závěrečné hlasování o přímé volbě by se podle Tejce mělo konat příští týden ve středu nebo v pátek. Před tímto klíčovým rozhodnutím se ještě parlamentní strany poradí.

ČSSD navrhla, aby došlo k omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl i podpis premiéra nebo pověřeného ministra.

Strana rovněž navrhuje omezit imunitu hlavy státu pouze na dobu výkonu funkce. Opatření by se nevztahovalo na nynějšího prezidenta Václava Klause.

Strana by ráda změnila i prezidentovu pravomoc při jmenování členů bankovní rady.  Navrhuje buď nutnost souhlasu Senátu, nebo podpis premiéra.

Koalice se potřebuje s ČSSD dohodnout na kompromisu, neboť ke změně Ústavy je potřeba třípětinová většina v obou komorách. Senát ovšem ovládají sociální demokraté.

Co by přímá volba znamenala
Vláda navrhla v ústavní novele změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterého by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50 000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním. Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k ústavnímu soudu by mohl podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina.
zdroj: ČTK

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám