„Vysoká zvěř se už stahuje z vyšších poloh, nejpozději do 14 dnů bude zima a sníh, spíš dříve,“ říká Kovařík.

„Ve vyšších polohách sníh zůstane, dole to ale bude o změnách,“ odhaduje Kovařík s tím, že se dají očekávat tři až čtyři velká tání.

Zima jako celek bude podle něj průměrná. „Nasvědčují tomu například zásoby veverek, či vrstvy slupek u cibule vypěstované na zahrádkách. Obojí je standardní, nic mimořádného,“ dodal.

Přesnější předpověď zimy, zda bude krutá nebo spíše mírnější, lze od něj očekávat i v jejím průběhu. „Pokud zůstává zvěř u krmelců a ptáci u krmítek, dá se očekávat tužší zima, v opačném případě to naznačuje, že bude teplejší,“ popsal své zkušenosti Kovařík.

Nejdřív krtince, pak obleva

Oblevy, které mají v nížinách přijít, prý dokáže předpovědět téměř na 100 procent. „Jakmile se na zahradě pod sněhem začnou objevovat hromádky od krtka, můžu naprosto spolehlivě říci, že do čtyř dnů přijde obleva,“ tvrdí.

Kdy zima přesně skončí, to podle něj ještě nejde říci. „Zatím ani nezačala,“ poznamenal. „Letos nelze být prorokem,“ shoduje se s meteorologem dlouholetý myslivec Jaromír Mrňa z Chrudimska. „Spárkatá i černá zvěř má mimořádné tukové zásoby, což by normálně ukazovalo na dlouhou zimu. Ale důvodem bude spíš mimořádně teplý listopad. Podle modřínů, ptactva a dalších příznaků spíš čekám mokrý prosinec, hodně studený leden a sněžit bude hlavně v únoru a v březnu,“ dodal Mrňa.

Podle břeclavského myslivce Milana Bartolšice je však stále těžší odhadnout z přírody, jaké bude počasí. „Otázka je, podle čeho to poznat. Podle zvěře už to pomalu ani nejde – je jí žalostně málo,“ řekl.