ČSSD oproti ODS prosazuje okleštění pravomocí prezidenta, zatímco liberálové by je raději ponechali tak, jak jsou nastaveny nyní. Ve čtvrtek při jednání výboru právní experti povolili prosadit část požadavků, ale sociálním demokratům to nestačilo a v závěrečném hlasování pro ústavní novelu ruku nezvedli.

Jejich počínání nahrává spekulacím, že parlament nakonec přímou volbu hlavy státu nezavede kvůli sporům o prezidentovy kompetence. Místopředseda STAN Stanislav Polčák dnešní hlasování označil za „komedii, která je dobře režírovaná“. Návrh kromě obou zástupců klubu TOP 09 a Starostové podpořili už jen dva představitelé ODS včetně místopředsedy výboru Marka Bendy.

Podle právního experta ČSSD a člena výboru Jeronýma Tejce nemohli sociální demokraté pro návrh hlasovat, protože prý neprošlo to nejpodstatnější. Cílem bylo získat prostor pro další vyjednávání v příštích dnech. „Nechceme stavět jakákoliv ultimáta,“ dodal Tejc.

ČSSD chce podvázat pravomoci hlasem Senátu

Za zásadní označil Tejc omezení prezidentské imunity jen na dobu funkčního období, aby poté hlava státu mohla být případně trestně stíhána. ČSSD také chce, aby prezident jmenoval bankovní radu ČNB nově se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Pokládá to za pojistku proti ovlivňování výběru členů rady ze strany finančních institucí výměnou za podporu kampaně prezidentského kandidáta.

Podle Polčáka jde ČSSD také o budoucnost Senátu. „Je mi jasné, že se Senátu bude muset něco dát,“ uvedl poslanec. Poukázal na to, že horní komora ztratí jednu z nejvýznamnějších pravomocí, když její členové už nebudou vybírat hlavu státu. Z ústavního hlediska se mu ale tato změna nezamlouvá vzhledem k tomu, že Senát neschvaluje státní rozpočet a nemá co do činění s měnovou politikou. Benda se obává, že tato nová pravomoc asi Senátu stačit nebude.

Prezident na šest let

Sociální demokraté prosadili s pomocí TOP 09 prodloužení funkčního období přímo voleného prezidenta z pěti na šest let. Pokud by byl prezident volen při komunálních či krajských volbách, stát by tak ušetřil kolem jedné miliardy korun na volebních nákladech. Úspěšná byla ČSSD také v návrhu, aby rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vyžadovalo souhlas vlády. Dosáhla také toho, že prezident by mohl naopak jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády. Nyní tak postupuje u představitelů Nejvyššího soudu.

Vláda navrhla v ústavní novele pouze změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterého by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50 tisíc občanů starších 18 let, nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.