Děti jsou fyzicky trestány nejčastěji za napadání rodičů samotných nebo jiných dětí, lhaní či ničení věcí.

Na otázku týkající se používání fyzických trestů u svých potomků odpovědělo 15 procent rodičů, že děti občas plácnou, 54 procent to pak udělá výjimečně a šest procent dítě někdy uhodilo, ale už to nikdy neudělá. Naproti tomu u respondentů z řad učitelů odpovědělo jedno procento rodičů, že potomky bije často, 14 procent občas, 64 procent výjimečně a osm to udělalo jednou a naposled.

Celkově ale rodiče nyní bijí děti mnohem méně než předešlá generace. Z výsledků totiž vyplynulo, že z rodičů o generaci starších používalo fyzické tresty 94 procent lidí, přičemž 19 procent tak činilo často a 39 procent občas.

Nejčastější je zákaz televize

Nejčastějším trestem pro nezdárné potomky je dnes nicméně zákaz oblíbené činnosti jako je sledování televize či hraní na počítači. Uchyluje se k němu 47 procent rodičů-učitelů a 41 procent rodičů mimo pedagogickou profesi. Učitelé naopak častěji přistupují k domluvě a za prohřešky spojené se školou vlastní děti netrestají.

Ve škole pak učitelé své žáky trestají hlavně pokáráním, zavoláním rodičů do školy, poznámkami, důtkami nebo sníženou známkou z chování. Pohlavek ve škole používá 27 procent kantorů, a to spíše u žáků druhého stupně. Celých 65 procent dotázaných pedagogů si přitom uvědomuje, že tělesný trest není výchovnou metodou.