Délesloužící důstojníci mají nárok na vysoké výsluhy, které podle hodností dosahují deset až 40 tisíc korun měsíčně, průměr činí 13 tisíc korun. Pokud napříště vojáci nedosáhnou na dlouholeté kontrakty, nedočkají se ani výsluh. Na ně vzniká nárok až po patnácti letech služby.

Neprodloužit vojákům kontrakty, které jsou většinou dvou- až pětileté, je sice možné už dnes, ale obrana se tím pouští na tenký led, neboť jí hrozí správní žaloby. Personální oddělení ministerstva obrany se proto chystá do zákona o vojácích z povolání, který už projednává Sněmovna, zařadit nový paragraf. Ten by měl zamezit správním žalobám vojáků, jimž armáda odmítla prodloužit kontrakt.

„Začneme znovu rekrutovat. Náš cíl je nabírat 600 až 800 vojáků ročně. Omladit chceme tak, že nabereme nováčky na nejnižší funkce a starší by měli přirozeně odcházet,“ řekl Právu náměstek ministra obrany pro personalistiku Michal Hrbata.

Podle něj ale obrana má problém s tím, že když vojákovi neprodlouží úvazek, musí mu to odůvodnit, což často vede k žalobám. „Chystáme se proto do zákona o vojácích z povolání dát možnost ukončit kontrakt bez odůvodnění, z moci úřední,“ dodal Hrbata.

Podle něj se správní řízení s vojáky mohou táhnout až několik měsíců a po celou dobu sporu musí armáda vojákovi vyplácet mzdu. „Než doběhne správní řízení, tak pokračuje voják v práci,“ tvrdí náměstek.

Právník: Obrana jen zaplevelí zákon

Podle právníka a bývalého vojáka Miroslava Pecháta nemá náměstek Hrbata pravdu, protože kontrakt vyprší ve stanovené době a správní řízení nemá na to žádný vliv. „Ministerstvo obrany kvůli své neschopnosti vyřešit jednoduchý právní problém zaplevelí zákon o vojácích z povolání dalším nesmyslným a hloupým paragrafem,“ řekl Právu Pechát.

Každopádně obrana se začíná potýkat se snižujícím se rozpočtem a potřebuje ušetřit, kde se dá. Ministr Alexandr Vondra (ODS) se ale chce zbavit hlavně „sádla a nikoli svalů“. Lze tedy předpokládat, že by se na odchod měli připravit hlavně vyšší důstojníci ze štábů. Plukovníků, podplukovníků a majorů je 2300 z 21tisícové armády. Vondra chce také propustit část z osmi tisíců civilních zaměstnanců.

Obrana utratí za mzdy, dávky, pojištění a výsluhy přes polovinu svého 44miliardového rozpočtu a hledá možnosti, jak výdaje zkrátit. Např. výsluhy, které pobírá 17 500 bývalých vojáků z povolání, přijdou na 2,7 miliardy korun ročně. Resort proto již letos zdanil výsluhy 15 procenty a vyvolal tím mezi vojáky velkou nelibost. Zhruba tisíc bývalých vojáků se spojilo a podalo na ministerstvo žalobu, krok obrany totiž považují za protiústavní.

Vojáci příští rok přijdou i o část příspěvku na bydlení, který letos činí 10 tisíc měsíčně. Od příštího roku by měl být příspěvek také zdaněn 15 procenty. Obrana chystá výpadek příjmů kompenzovat.

Průměrná mzda v armádě činila loni 24 500 korun, tedy o tisíc korun víc, než byla průměrná mzda v celé republice. Přitom průměrnou a vyšší mzdu v armádě bere jen 30 procent vojáků. V nižších funkcích dostává mužstvo i 17 tisíc korun hrubého.