Ukázal to projekt Evropský atlas bezpečnosti silnic (EuroRAP), v jehož rámci bylo v uplynulých třech letech zmapováno ve dvaceti zemích celkem 180 tisíc kilometrů komunikací, z toho v ČR 720 km dálnic a 5863 km silnic první třídy.

„Absolutním lídrem v oblasti bezpečnosti silnic je Švédsko, kde 85 procent komunikací dosáhlo hodnocení nízkého rizika. To vykazuje i téměř polovina dálnic a silnic ve Slovinsku. Česko se s 15 procenty řadí v tomto ukazateli mezi nejhorší třetinu zemí. Ještě hůře jsou na tom ovšem s pouhými pěti procenty PolskoSlovensko,“ řekl v úterý novinářům Miroslav Fiřt z Ústředního automotoklubu ČR (ÚAMK).

Zemřít nemusely desítky lidí

Tím, jaká je z hlediska rizikovosti komunikací situace v České republice, a jak ji zlepšit, se zabývají účastníci dvoudenní mezinárodní konference o bezpečnosti dopravy, která v úterý v Praze začala. Odborníci se shodují, že nutné je zejména urychlit dostavbu dálniční sítě, protože na dálnicích je riziko smrtelné či vážné nehody čtyřikrát menší než na tzv. jedničkách.

„Například kvůli průtahům ve výstavbě dálnice D3 (Praha – Tábor – České Budějovice) přišlo za uplynulých deset let zbytečně o život zhruba 70 lidí. Podobně je tomu i na dálnici D8, kde stále ještě není hotov šestnáctikilometrový průchod Českým středohořím. Musí se tak jezdit po silnici I/30, kde často dochází k čelným střetům aut,“ upozorňuje Jiří Landa, ředitel firmy CityPlan, která spolu s ÚAMK rizikovou mapu ČR za léta 2008 až 2010 vydala.

Nejlépe dopadl Jihočeský kraj

Podle policejních statistik zahynulo v Česku na silnicích od roku 1993 do konce loňského roku 21 721 lidí. Na otázku Práva, jestli je možné odhadnout, jaký podíl má na nehodách špatný stav silnic, odpověděl Landa: „Právně je na vině vždy řidič. Evropští experti se ale shodují, že podíl silnice na těchto nehodách dosahuje 30 až 35 procent.“

Pokud jde o Česko, nejpříznivěji dopadlo mapování rizik v Jihočeském kraji, a naopak nejhorší situace je na Zlínsku. Mezi vůbec nejrizikovější patří v ČR úsek silnice první třídy mezi Řevničovem a Slaným, kde bylo za tři roky při nehodách usmrceno deset lidí a dalších 20 těžce zraněno.

Velmi problémové úseky však lze najít i na nejstarší tuzemské dálnici D1. Na 200 kilometrech této magistrály mezi Brnem a Prahou bylo bezpečnostním auditem označeno pěti hvězdičkami, tedy nejvyšší úrovní bezpečnosti, pouhých 7,9 procenta trasy.