"Naposledy jsme odebrali dvacet vzorků burčáku a mladého vína na Moravě a posílali je do Vídně. Prokázalo se, že k dolévání vodou došlo. Šlo o malé výrobce. Neumím si představit velkého vinaře, který by do normálního vína lil vodu," usoudila mluvčí SZPI Daniela Kolejková.

"Víno pančují jen překupníci nebo malí, nevýznamní vinaři. Velké vinařství to neudělá, protože prestiž je velmi cenná. Můžeme konkurovat jen kvalitou a poctivostí. Jak ztratíme dobré jméno, začne se do země valit víno ze zahraničí. Lidé nejsou hloupí. Když jsme byli na veletrhu, náš burčák byl nejdražší. Lidé si nejdřív kupovali burčák levnější, nastavený vodou, cukrem a kvasnicemi. Pak přišli k nám, ochutnali a ten levnější vylévali. Nemá smysl je šidit, poznají to. Navíc nechápu, proč ti vinaři pančovali víno, když je révy dost. My máme například zásoby na pět let dopředu," uvedl majitel vinařství Chrámce na Mostecku Ivan Váňa.

Až 80 % vody

Zákon 115/1995 Sb. zakazuje vinařům ředit víno vodou v kterékoliv fázi výroby. V devíti z dvaceti odebraných vzorků od vinařů z jihu Moravy ale kontrola vodu zjistila. Kontroloři SZPI uskutečnili u producentů dva kontrolní odběry. První ještě vinaři možná očekávali.

"Při první kontrole na začátku vinobraní bylo prokázáno přilévání vody do burčáku ve dvou vzorcích z deseti, při druhé kontrole ke konci vinobraní laboratorní zkoušky prokázaly vodu v sedmi z deseti vzorků," řekla mluvčí inspekce.

Voda ve víně byla v nezanedbatelném množství. U jednoho výrobce to bylo plných šedesát procent. Rekordmanem byl podle Kolejkové ovšem jeden vinař z Mikulova, v jehož vzorku bylo osmdesát procent vody. S provinilci vede inspekce správní řízení. Hrozí jim sankce až tři sta tisíc korun.

Někteří vinaři se závěrem kontroly nesouhlasí. Jen část postižených vinařů byla ochotna výsledky kontrol komentovat a jen málo z nich pochybení přiznalo.

Šlo prý o technologické pochybení

"Nebudu výsledek kontroly nijak zpochybňovat. Při výrobě jsme se dopustili technologického pochybení. Člověka, který za to měl zodpovědnost, jsme okamžitě propustili a postaráme se, aby se případ neopakoval," řekl jeden z postižených vinařů z Mutěnic.

Někteří vinaři se však vymlouvají třeba tak, že vzorek moštu, v němž byla voda zjištěna, měl být použit pouze jako surovina pro výrobu destilátu. Vinař, v jehož víně kontrola zjistila šedesát procent vody, zase na dotaz, proč to udělal, tvrdil, že ve svém sklepě si může dělat, co chce, pokud to nedodá na trh.

"Samozřejmě se např. v supermarketech prodávají nekvalitní, krabicová vína. Ale nás se to zase tak nedotýká, protože zároveň v posledních letech přibývá zájemců o vína kvalitní, značková a přívlastková. Navíc Česká vinařská oblast tvoří jen pět procent výměry vinic v ČR," uvedl ředitel Vinařství Roudnice nad Labem Jan Podrábský.

"Mám na starosti vinařskou oblast Mělnickou, Čáslavskou a Pražskou, kam spadá i Karlštejnsko. Standardní čeští vinaři jsou patrioti. Vyrábějí většinou jen pár set litrů od jedné partie a jsou to většinou vína unikátní, velmi voňavá. Takže si myslím, že by si pro pár korun zisku navíc jejich kvalitu nedovolenými praktikami nezkazili. Čeští vinaři se snaží vyrábět už vína přívlastková, aby obstála na evropském trhu. Krom větších vinařství, jako je Zámek Mělník, Školní statek Mělník se to daří i menším výrobcům v Mělníku, Kutné Hoře nebo v Benátkách nad Jizerou a Karlštejně," konstatovala Irena Chleborádová ze SZPI Praha.

"Na jednáních Cechu českých vinařů hodně diskutujeme o distribuci nekvalitních stáčených či krabicových, ředěných vín a některým distributorům to starosti dělá, protože každá produkce část spotřebitelů samozřejmě odčerpá. Na druhou stranu ale přibývá českých spotřebitelů, kteří dokáží kvalitu rozlišit," uvedl ředitel Vyšší odborné školy zahradnické v Mělníce Jan Macura.