A Sdružení nájemníků ČR není organizace, která by, bez ohledu na realitu, prosazovala jen své úzké zájmy. Vždy jsme usilovali o přijatelné řešení celé problematiky bydlení. Víme, že není v souladu s právem ani s prostou spravedlností, když některé rodiny platí nájem regulovaný, a jiné, nacházející se třeba ve stejně špatné sociální situaci, musí platit za bydlení částky mnohatisícové. Jenom se na rozdíl od našich odpůrců domníváme, že tento problém není možné řešit tak, že budou všichni platit lichvářské nájemné, které jen soustavným matením pojmů je vydáváno za nájemné tržní.

Poté, co i Občanské sdružení majitelů domů veřejně uznalo, že i v Praze by místně obvyklé nájemné mohlo dosahovat asi 40 až 60 korun za metr měsíčně, tedy ani ne dvojnásobek dnešní regulované ceny, dostali se do dvojího ohně ti, kteří prosazovali, aby místně obvyklé nájemné se vyrovnalo nájemnému tzv. tržnímu, tedy dnešním 120 až 150 korunám za metr. A stálo jim za to pro tento zcela nereálný a nesmyslný požadavek, z pouhých ideologických důvodů, "potopit" vládní návrh zákona, který deregulaci řešil rozumně a komplexně.

Do dvojího ohně se dostalo i samotné Občanské sdružení majitelů domů, které je pro malou razantnost vůči nájemníkům kritizováno "spolkem" HOMR, který založili opravdu důstojní pokračovatelé proslulého Zimmermanna, neblahé paměti, a to Ital G. Giormani a Američan P. Nissl. Ti veřejně vyzývají k nerespektování našich zákonů a s nájemníky zacházejí způsobem, který by si doma nikdy nedovolili, neboť by jej tam, na rozdíl od nás, policie okamžitě vyřešila. Téměř nulová reakce na řádění zejména druhého z nich se již stává téměř ostudou státního zastupitelství, soudů a policie v Brně.

Do dvojího ohně se dostávají i poslanci ČSSD. Namísto ocenění snahy při hledání přijatelného kompromisu se dozvídají, že opět ustoupili svým koaličním partnerům, neboť jejich snaha byla údajně vyvolána až "rázným postojem" KDU-ČSL. Ostatně: schválení záměru zvyšovat nájemné o 10 procent ročně není zdaleka jisté. Do dnešního dne neobdrželi poslanci paragrafovanou předlohu zdražovacího zákona, a tedy nevíme, v jaké legislativní podobě má být zvyšování nájemného realizováno.

Kdo bude změnu nájemného navrhovat a v jakých termínech? Bude se zákon vztahovat jen na nájemné dosud regulované podle zákona, nebo i na to, které bylo již zvýšeno dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem? Co nájemci, kteří dosud platí tzv. věcně usměrňované nájemné, co členové a společníci právnických osob? Jak bude upraveno poskytování služeb spojených s bydlením? A hlavně: Jsou k dispozici nezbytné peníze na poskytování jistě zvýšeného příspěvku na bydlení? A mohou si poslanci ČSSD vůbec dovolit, po zdražení vodného, hlasovat pro další zdražování bydlení?

A ve dvojím ohni jsou všichni ti, kteří problémy s bydlením chtějí vážně řešit. Diskuse je příliš zatížena ideologií. I regulované nájemné není značná část občanů již dnes schopna platit, stát nemá peníze na placení vyšších sociálních dávek, které by zdražení bydlení nepochybně vyžadovalo, a těm, kteří jsou nuceni platit to, co při uzavírání nové smlouvy pronajímatelé mohou požadovat a požadují, nikterak nepomůže, pokud bude nájemné zdraženo i jiným. Zdá se, že naše dosavadní způsoby řešení nikam nevedou

Autor je poslancem za ČSSD a předsedou Sdružení nájemníků ČR

PRÁVO 5. února