Ministerstvo kultury, které zákon připravuje na jednání vlády, totiž akceptovalo připomínky ministerstva vnitra. To požaduje, aby zákon pamatoval i na situace, kdy se církve před rokem 1948 soudily s čs. státem o majetek zabraným nacisty nebo národní čs. správou, a v důsledku politických změn od 25. února 1948 nebylo opětovné vydání již dokončeno.

„Domníváme se, že i takovýto majetek by měl být vydán církvím a náboženským společnostem, resp. návrh by se měl i s těmito případy nějak vyrovnat, např. možným dokončením soudních nebo správních řízení,“ napsalo ministerstvo vnitra.

Ministerstvo kultury připomínku akceptovalo, i když v zákonu je napsáno, že může dojít pouze k vrácení majetku zabaveného mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

Je to průlom, který přirozeně bude svědčit pro právní nejistotu a může se vztahovat i na šlechtické rody.expert na ústavní právo Václav Pavlíček

Úředníci ministerstva kultury připomínku kolegů z vnitra předělali na paragraf, který říká, že stát vydá zabavený majetek církvím, které utrpěly újmu důsledkem „odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci“.

Ve hře je obrovský majetek

Takový paragraf přesně kopíruje historii Řádu německých rytířů, jehož pokračovatelem je Německý řád. Ten přišel o majetky už před druhou světovou válkou, kdy mu jej zabavili nacisté a řád rozpustili. Po válce majetek zabral čs. stát. Řád se ale začal o majetek soudit.

V roce 1948 tehdejší Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí, jimiž se majetek řádu převáděl do rukou státu, jako nezákonná a neodůvodněná. Verdikt však nebyl kvůli nástupu komunistů nikdy řádu ani úřadům doručen.

Řád se dlouhodobě se státem pře o obrovský majetek na severu Moravy – o hrady Bouzov, Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka a 20 tisíc hektarů lesů.

Podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka je nový paragraf ministerstva kultury v zákoně přihrávka Německému řádu. „Je to průlom, který přirozeně bude svědčit pro právní nejistotu a může se vztahovat i na šlechtické rody. Nepochybně by to byl i průlom do Benešových dekretů,“ řekl v pondělí Právu Pavlíček.

Připomněl, že proti takovým právním úpravám mluví jedno z prvních rozhodnutí českého Ústavního soudu z doby, kdy ho vedl Zdeněk Kessler. „To říká, že není možné prolamovat vztahy, které byly upraveny po válce,“ podotkl Pavlíček.

Také podle advokáta Roberta Pelikána návrh ustanovení jasně prolamuje v zákoně dané rozhodné období a zvyšuje šance německých rytířů. Neobává se, že budou prolomeny Benešovy dekrety, protože jde o politické rozhodnutí, koho odškodnit.

„Pokud se rozhodne, že církve ano a šlechtici ne, tak jsou to zcela oddělné otázky, a já se nedomnívám, že by někdo mohl dosáhnout vrácení majetku s argumentem, proč jedni ano a druzí ne,“ řekl Právu Pelikán.

Podle poslance ODS Marka Bendy, který byl členem koaliční komise k církevním restitucím, otázku, že by mohl být vrácen majetek, který byl po válce předmětem sporů, neprojednávali.

„Ale z logiky poválečného vývoje mi to připadá spravedlivé, protože by tak mohl být vrácen majetek židovským obcím, kterým ho vzal nacismus a komunistický režim to jen potvrdil.“ řekl Právu Benda. Připomněl, že stát už dřív část židovského majetku vrátil speciálním zákonem.

Dveřmi ven, oknem zpět

Paradoxní na celé situaci je, že v zákonu byl paragraf, který umožňoval německým rytířům majetek žádat, už před připomínkovým řízením. Ale po ostré výtce ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) a šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) ho ministerstvo kultury, které vede Jiří Besser (TOP 09 a Starostové), vyškrtlo.

Bendlův úřad doslova varoval: „Návrh znamená, že by měl být vydáván církevním subjektům i majetek, který byl zabrán státem před rozhodným obdobím, typicky např. majetek bývalého Řádu německých rytířů (jde o cca 20 000 ha lesů), který přešel do vlastnictví státu jako konfiskát majetku Německé říše, a který jako takový není zahrnut v seznamech Lesů ČR, na které se odvolává zvláštní část důvodové zprávy.“

Návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po příštích třicet let. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že pokud by stát musel vydat i majetek bývalého Řádu německých rytířů, musel by se seznam vydávaného majetku značně rozšířit.