Jádrem sporu v normě, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Kamila Jankovského (VV), bylo zveřejňování vlastnické struktury vítězů tendrů a jejich subdodavatelů.

Koalice se před zahájením schůze shodla, že ještě před tím, než norma vstoupí v platnost, bude předložena technická změna, která by povinnost zveřejňovat subdodavatele veřejných zakázek rozšířila i na sektorové zadavatele, tedy především energetické a teplárenské firmy.

Vybojovaný kompromis

Podle dříve dojednaného kompromisu by vítěz zakázky musel zveřejnit seznam všech subdodavatelů, kterým uhradil více než 10 procent z celkové ceny zakázky. U zakázky, jejíž cena překročí 300 miliónů, by se to týkalo všech firem, které měly na starost víc než pět procent zakázky.

"Pokud je vítězná firma akciovou společností, je přílohou seznamu i seznam akcionářů, vlastnících akcie v hodnotě více než 10 procent základního kapitálu. Zadavatel, například obec, pak tyto informace musí uveřejnit na svém webu," vysvětlila kompromisní návrh poslankyně VV Lenka Andrýsová.

Koalice se dohodla rovněž na tom, že zrušení anonymních akcií na doručitele bude součástí zákona o obchodních korporacích. Ten zatím prošel prvním čtením. Firmám však ukládá zveřejnit majitele akcií až od roku 2015, což je dle kritiků pozdě.

Poslanci TOP 09 slíbili, že připraví pozměňovací návrh, který by odhalil vlastnickou strukturu všech subdodavatelů.

ČSSD zejména ústy místopředsedy Lubomíra Zaorálka zákon kritizovala. Podle jeho slov norma zdaleka nenaplňuje očekávání. "Vaše nástroje jsou směšné," okomentoval novelu s tím, že opatření by měla být tvrdší. Debata nakonec poslancům zabrala celé dopoledne.