Ti si podle informací Práva brousí zuby na jednu z pravomocí, která dosud patří výhradně policii. Rádi by získali zákonnou možnost rušit telefonní, datový a radiokomunikační provoz, který zajišťují zejména mobilní operátoři.

S nápadem už počítá novela zákona o ozbrojených silách vypracovaná Vondrovým ministerstvem obrany. Předlohou by se příští týden měla zabývat vláda.

Už v minulosti měly obdobný apetit české zpravodajské služby, ale politici jim opakovaně odmítli takovou pravomoc svěřit.

Nefungující mobily ohrozí zdravotníky

Důvod je prostý: shození sítí je sice na jednu stranu efektivní způsob, jak zabránit ztrátám na majetku i lidských životech v případě, že třeba někdo chce odpálit výbušninu prostřednictvím mobilu, na druhé straně může v moderním světě znamenat problém. V dané chvíli totiž v určitém místě přestane fungovat spojení, včetně toho, které mohou potřebovat záchranáři.

I proto se mnohým politikům i odborníkům nezamlouvá, že by takovou pravomoc měl vedle policie mít ještě někdo jiný.

„To tedy absolutně nechápu, k čemu by armáda takovou kompetenci měla mít,“ řekl Právu místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS). Podle něj je třeba zacházet se shazováním sítí velmi obezřetně.

To naznačují i zkušenosti policie. Např. za letošní půlrok se k takovému kroku odhodlali policisté dvanáctkrát. Bylo to ve chvílích nalezení podezřelých předmětů třeba v obchodních centrech, kdy hrozilo nebezpečí výbuchu. Z policejní statistiky vyplývá, že elektronické sítě v daném místě nefungovaly půl hodiny.

Příklady rušení kvůli podezřelým předmětům
20. 1.prostory spořitelnyPraha-Letňany45 minut
26. 1.Soukenné náměstíLiberec25 minut
11. 4.TescoFrýdek-Místek40 minut
28. 5.Rehabilitační ústavKarviná-Hranice35 min.

Vzácnou názorovou shodu našel tentokrát Vidím i s bezpečnostním expertem soc. dem. Jeronýmem Tejcem. „Není žádný důvod, aby se takto zásadní pravomoc dávala armádě, stačí, že ji má policie,“ řekl Právu Tejc. Dodal, že policii v tomto smyslu kontrolují poslanci, v případě armády by to neplatilo.

Armáda chce cvičit s rušičkami pro Afghánistán

Vojáci přitom mají jasno: jako důvod k získání takové kompetence uvádějí, že potřebují v Česku cvičit s rušičkami, které je mají ochránit zejména v Afghánistánu.

Jinak to hodnotí např. bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, bezpečnostní expert Andor Šándor. „Shozením sítí můžete napáchat dost škody,“ řekl Právu s tím, že sice chápe potřebu výcviku vojáků, nicméně ta se dá provádět i v součinnosti s policií.

Šándor nadto připomněl, že rušičky nepomohly ani třeba při poslední tragédii, kdy v květnu v afghánské provincii Wardak najelo české armádní vozidlo na výbušné zařízení, přičemž zemřeli dva lidé.

A armádní požadavek se hrubě nelíbí ani Českému telekomunikačnímu úřadu, který má elektronické komunikace na starosti.

„Není vzato v úvahu, že rušením mohou být negativně ovlivněny, případně vyřazeny z provozu i další služby a aktivity netelekomunikačního typu (služby zdravotní péče, bankovní služby apod.), ale i neveřejné telekomunikační sítě (např. sítě Policie ČR, ministerstva vnitra, dopravních nebo energetických společností),“ napsali v rámci připomínkového řízení ministerstvu obrany odborníci z ČTÚ.

Původní verze novely zákona počítala s tím, že rušení by přicházelo v úvahu jen kvůli zkouškám rušiček. Po nesouhlasných připomínkách ale armáda přitvrdila. Rušit provoz by chtěla „v rámci plnění svých úkolů“. Tedy za stejných podmínek, jaké má policie.