"Každoročně umírá v ČR v důsledku dopravních nehod přes 1300 lidí a dalších téměř šest tisíc je těžce zraněno. Celospolečenské ztráty v důsledku nehodovosti přesahují 46 miliard korun. Nápravy lze docílit pouze koordinovaným přístupem v oblasti represe i prevence," uvádí se v návrhu strategie, který už ministerstvo dopravy zveřejnilo na svých internetových stránkách.

Vláda se chce schválením této strategie připojit k iniciativě Evropské komise, která v roce 2001 v Bílé knize evropské dopravní politiky stanovila ambiciózní cíl snížit do deseti let počet mrtvých na silnicích v Evropské unii z více než čtyřiceti tisíc ročně na maximálně dvacet tisíc.

Mezi represivní opatření, která by v ČR měla být zavedena už letos v červenci novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích, patří zejména bodový systém postihu neukázněných řidičů. Ten umožní, aby řidič po dosažení dvanácti trestných bodů automaticky přišel na rok o řidičský průkaz.

Řidičák však bude moci podle vládního návrhu novely odnímat i policie hned na místě za nejzávažnější přestupky. Navíc se mají podstatně přitvrdit postihy za porušení pravidel silničního provozu. Ve správním řízením tak bude hrozit profesionálnímu řidiči pokuta až 100 000 korun a ostatním motoristům až 50 000 Kč.

Policisté by měli být více vidět

Šimonovský se snaží přesvědčit ministerstvo vnitra, aby se kromě jednorázových policejních akcí, jako byly ty loňské, pořádané pod názvem Kryštof, posílila denní přítomnost dopravních policistů v silničním provozu. V mnohých městech a obcích mají být podle strategie trvale umístěny automatické měřiče rychlosti vybavené fotobuňkami. Zintenzivnit se má policejní dozor, včetně policejních aut vybavených mobilními zařízeními pro měření rychlosti za jízdy.

Strategie také počítá s úpravami komunikací budováním zpomalovačů jízdy, kruhových objezdů, instalací automatického záznamu průjezdu vozidel na signál Stůj na křižovatkách i přechodech pro chodce, s umělým zužováním vjezdů do měst a bezpečnostními audity stavu komunikací.

"Předpokládáme, že aplikováním těchto opatření dojde ke snížení průměrné rychlosti v obcích i mimo ně až o deset kilometrů v hodině. Zachránit by se tak mohlo až 200 lidských životů ročně," uvádí se ve strategii. Právě nepřiměřená rychlost je nejčastější příčinou smrtelných nehod.

Například loni došlo v Česku k celkem 195 851 silničním nehodám. Jen patnáct procent z nich bylo způsobeno nepřiměřenou rychlostí, ale zahynulo při nich 496 lidí, což je přes 42 procent všech mrtvých na silnicích v roce 2003. Těchto obětí bylo celkem 1319. Mimo jiné 479 řidičů osobních aut, 271 spolujezdců, 256 chodců, 123 cyklistů, 76 motocyklistů, 33 řidičů nákladních automobilů. O život přišlo také 36 dětí.

Řidiči si airbagy dokoupit nemusí

Průměrné stáří osobních aut se v Česku pohybuje kolem čtrnácti let, což bezpečnosti silničního provozu rozhodně neprospívá. Starším vozidlům většinou chybějí nejen takové moderní bezpečnostní prvky, jako je protiblokovací systém brzd ABS, ale nezřídka nemají ani airbagy. Podle strategie jsou proto nezbytná účinná opatření ke zvýšení bezpečnosti vozidel.

Na dotaz Práva, zda řidiči budou muset vynaložit desetitisíce korun, aby svá starší auta dovybavili, odpověděla tisková mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová: "Ve strategii ani v chystaných novelách motoristických zákonů s takovou povinností nepočítáme. Evropská unie však usiluje, aby výrobci automobilů vybavovali i ta nejlacinější nová auta maximálním množstvím bezpečnostních prvků."