V minulosti přitom při restitucích nemovitostí fyzickým osobám žádná takováto plošná úleva neplatila. Ministerstvo kultury kvůli církvím navrhuje změnit zákon o dani z příjmu. V odstavci vypočítávajícím, jaké příjmy nejsou zdaněny, se píše, že daň se netýká „příjmů z prvního prodeje nemovitostí a movitých věcí bezúplatně nabytých podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi“.

Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09 a Starostové) na tom nevidí nic špatného. „To si myslím, že by nebylo správné někomu něco vrátit a pak to chtít zdanit,“ řekl Právu Besser.

Ministerstvo vychází z restitučních zákonů, podle kterých se postupovalo při vracení půdy v 90. letech. Ty také počítaly s převodem osvobozeným od daně, ale pouze mezi příbuznými, což podle místopředsedy ústavně-právního výboru Sněmovny Stanislava Křečka (ČSSD) zakládá nerovnost mezi skupinami restituentů. To by mohlo vést k soudním sporům.

Daň z prodeje nemovitosti je tříprocentní. Od daně jsou osvobozeni lidé, kteří nemovitost vlastnili minimálně pět let či v ní nejméně dva roky bydleli.

Návrh na církevní restituce, který je nyní v připomínkovém řízení, počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po dobu příštích 30 let. Částka by měla být úročena ve výši inflace. Stát bude navíc církve dotovat ještě sedmnáct let. Z toho tři roky v plné výši, tedy 1,4 miliardy korun ročně. Dalších 13 let se podpora bude ročně o pět procent snižovat.

Podle návrhu by celá restituce měla být osvobozená od daně a od všech správních poplatků.

Třenice v koalici i opozici

Církevní restituce by v nejbližší době měla projednat vláda. Návrh proto začal jitřit emoce jak v koalici, tak v opozici. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) vystoupil s obavou, že rozhodné období restitučních nároků by mohlo jít před rok 1948 a tím prolomit Benešovy dekrety. Besser se ve středu s Bendlem sešel a vysvětlil mu, že před rok 1948 určitě restituce nepůjdou.

Podle šéfa soc. dem. Bohuslava Sobotky by Besser měl okamžitě odstoupit, pokud se ukáže, že návrh počítá i s navrácením majetku zabaveného před 25. únorem 1948. „Pokládám za absolutně nepřípustné, aby kterýkoli člen vlády se podílel na zpracování aktů, které tuto hranici prolamují,“ prohlásil Sobotka. Místopředseda strany Michal Hašek nechápe, proč chce stát vydávat církvím větší objem majetku, než který církve samy přihlásily do první pozemkové reformy v roce 1919. Rozdíl prý je 58 tisíc hektarů zemědělské půdy. „Kde se vzala ta vyšší čísla?“ dotázal se Hašek.

Soc. dem. rovněž dráždí ceny zemědělských pozemků, které by na církve měly případně přejít. Počítá se s tržní cenou ve výši 44 korun za metr čtvereční. „To je sen českého sedláka,“ pravil Hašek s tím, že ceny se v Česku pohybují kolem pěti až jedenácti korun za metr čtvereční. Vyjádřeno v penězích – jde tak o nadhodnocení o 30 miliard korun.

Nejen kvůli nejasnostem kolem církevních restitucí, ale také kvůli tomu, že jde o největší majetkový přesun po kupónové privatizaci, soc. dem. tvrdí, že o vrácení církevního majetku by měli lidé rozhodnout v referendu. Příslušný návrh zákona už předložili do Sněmovny ve středu.