Naštěstí pro spravedlnost viník nehody od Rousínova daleko neujel. Policie jej zadržela za několik minut v obci, kde auto odstavil. Trestní stíhání mu hrozí nejen za smrt chodce, ale i za to, že od něj ujel. Jde totiž o trestný čin, který je nově ve stejné kategorii jako mučení nebo šíření nakažlivé nemoci.

Podle odborníků může přitom podobný zkrat končící nesmyslným ujížděním z místa neštěstí potkat takřka kohokoli z nás. I jinak slušní lidé se podle primáře psychologického oddělení Vojenské nemocnice v Brně Jiřího Brančíka mohou v situaci, kdy zaviní nehodu se zraněním, zachovat iracionálně.

„Lidé, kteří nikdy nic neprovedli a chovali se vždy slušně, mohou jednat zkratkovitě a impulzivně a pokusí se zmizet, aniž by to nějak vyhodnotili. Takoví lidé se pak třeba i dojdou sami udat, ozve se v nich jejich morální základ, svědomí,“ upozornil Brančík.

Jiná situace podle něj ovšem nastává, pokud se jedná o řidiče pod vlivem alkoholu či drog nebo o jedince s oslabeným pocitem zodpovědnosti. Obecně se však nedá odhadnout, co kdo v tak stresové situaci udělá.

„Nikdy nelze dopředu říci, jak by se konkrétní člověk zachoval. Mohli bychom být ale velmi překvapeni,“ dodal Brančík.

Právník: Pětiletý trest je dostatečný

Podle záchranářů je jakékoli neposkytnutí pomoci společensky velmi nebezpečné. „Každá minuta bez pomoci může být osudná, i když třeba ve městech záchranka dojede na místo do osmi minut, mozkové buňky například při zástavě srdce umírají už po 5 minutách. Už jen telefonem na linku 155 udělá člověk moc pro záchranu života,“ řekla mluvčí jihomoravských záchranářů a lékařka Barbora Zuchová.

Argument, že člověk bez lékařských znalostí může zraněnému například neodbornou manipulací víc uškodit, než pomoci, je podle Zuchové lichý.

„Když člověk neví, jak pomoci, operátorka na lince mu poradí. Zvláště při nehodách dochází k masivnímu krvácení, tam může život zachránit jen to, že člověk stlačí ránu, i kdyby ji měl držet třeba 10 minut do dojetí záchranky. Lidé by si měli uvědomit, že v podobných situacích dávají svou pomocí šanci na život,“ apelovala Zuchová.
Trestní zákoník na neposkytnutí pomoci pamatuje až tříletým trestem, řidičům pak hrozí až pět let za mřížemi.

V souvislosti s nárůstem počtu bezohledných řidičů se objevují názory, zda trest ještě nezvýšit. Podle advokáta Libora Hlaváče je ale maximálně pětiletý trest dostatečný. „Právní úprava je podle mého názoru nyní dostatečná. Osoba, která má účast na nehodě, může být v šoku, z různých důvodů může jednat iracionálně. Pokud by byla stanovena vyšší hranice trestu, nešlo by v takových případech použít ani zastavení trestního stíhání odklonem,“ řekl Hlaváč.