Hlavní obsah

Soudům nepřísluší zasahovat do autonomie církví, rozhodl ÚS

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rozhodování o služebním poměru duchovních nespadá do pravomocí českých soudů. Ve svém verdiktu to ve čtvrtek konstatoval Ústavní soud, který upozornil, že kdyby soudy měly tuto možnost, narušovalo by to autonomii církví. V 18 let vlekoucím se sporu se ÚS zabýval pří farářů Evy a Zdeňka Dudových s Církví československou husitskou o platnost ukončení jejich služebních poměrů.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

Článek

ÚS vyhověl stížnosti církve a zrušil verdikty Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, podle nichž církev chybovala, přičemž služební poměry dosud trvají. Kauza se vrátí k Městskému soudu v Praze.

V kauze jde nejen o princip, ale také o peníze. V případě úspěchu by měli faráři nárok na doplacení mezd za posledních 18 let v řádu miliónů korun. V nezvyklém sporu se ale justice dlouho nemohla ujednotit na tom, zda a v jaké míře smí přezkoumávat služební poměry duchovních. Podle ústavních soudců by se bývalí faráři měli obrátit na příslušné orgány husitské církve, které rozhodnou, zda služební poměry dosud trvají. Teprve poté může civilní soud případně rozhodovat o výši dlužné mzdy.

Domluva prý není možná, tvrdí duchovní

Podle Evy Dudové jde o patovou situaci. Církev prý s Dudovými nic neřeší, domluva není možná. Dudovi se posledních 18 let živí příležitostnými zaměstnáními a služební poměr stále považují za platný.

Ústavní soud už v minulosti vynesl v kauze dva nálezy, případem se opakovaně zabývaly soudy různých stupňů. Naposledy Městský soud v Praze loni rozhodl, že oba služební poměry, které církev ukončila, dále trvají. Důvodem je to, že o farářích rozhodovala diecézní rada, která k tomu neměla pravomoc. Navíc mělo rozhodnutí formální nedostatky. Církev se obrátila na Ústavní soud. Poslední verdikt považovala za zásah do práva ustanovovat duchovní.

Podle advokátky Dudových Jany Bendové Maruškové dosud neexistuje právní akt, který by právoplatně ukončil služební poměr obou duchovních. "Nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že církev porušila své vnitřní předpisy," řekla soudu Bendová Marušková.

Církev má autonomii

Celý případ má kořeny v roce 1993, kdy začali Dudovi působit jako faráři v jedné z farností na Českobudějovicku. Již po několika měsících požádali tehdejšího biskupa plzeňské diecéze o přerušení služby. V červenci 1993 s nimi církev rozvázala služební poměr, podle Dudových se tak stalo v rozporu s církevními předpisy i zákoníkem práce.

Ústavní soud ale názor na částečnou přezkumnou pravomoc nesdílí. Není prý možné, aby ukončení služebního poměru bylo přezkoumatelné z jednoho určitého důvodu, a z jiných nikoliv. "Došlo by k nepřípustnému zásahu do vnitřní autonomie církve a její nezávislé rozhodovací pravomoci," uvedla soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám