Tyto praktiky fungovaly za bývalého vedení fakulty, které po aférách s rychlostudenty odstoupilo v září 2009.

Podezření na zneužití pravomoci

„Minulý týden jsme zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestního činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Prověřování se týká vydávání rozhodnutí ze strany vedení právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni ve vztahu ke studiu v programu celoživotního vzdělávání a následnému studiu v bakalářském studijním programu této fakulty,“ potvrdil Právu Jaroslav Ibehej z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality.

Program celoživotního vzdělávání byl jednou z největších chyb, kterých se právnická fakulta za vedení Jaroslava Zachariáše a jeho předchůdce v křesle děkana Milana Kindla dopustila. Upozornila na to už kontrolní zpráva, kterou vypracoval v dubnu roku 2010 reformní tým tehdejšího děkana Jiřího Pospíšila pro Akreditační komisi.

Milan Kindl

Někdejší proděkan plzeňské právnické fakulty Milan Kindl

FOTO: Petr Horník, Právo

V materiálu se konstatuje, že Zachariáš v souvislosti s uvedeným programem porušoval zákon o vysokých školách, mimo jiné vydával rozhodnutí o tom, že účastníci kursu splnili studijní povinnosti, které vůbec neabsolvovali.

„Bývalé vedení program celoživotního vzdělávání prezentovalo jako vzorový model, realita ale byla úplně odlišná,“ sdělila tehdy předsedkyně kontrolní komise Vladimíra Dvořáková. Bakalářský titul získal díky tomuto programu třeba hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD), Západočeská univerzita ale jemu ani nikomu jinému takto získaný diplom nezrušila. „Odpovědnost v těchto případech leží na bývalém vedení, které tento systém umožnilo, nikoliv na absolventech,“ upozornil už dříve právní expert univerzity František Korbel.

Titul bez zkoušek

Účastníci kurzu mohli získat vysokoškolský titul, aniž by museli skládat zkoušky. To všechno za poplatek více než třicet tisíc korun a za podmínky, že každý rok absolvují jednotýdenní soustředění zakončené testem. Žádné přijímačky, zápočty ani zkoušky v průběhu semestru či ročníkové práce, které jiní studenti museli absolvovat. Stačilo jim pouze složit státní závěrečnou zkoušku a obhájit bakalářskou práci.

„Do tohoto kurzu není možné přihlásit se individuálně, ale je to vždycky na dohodě někoho z nejvyšších nadřízených ze státní správy s vedením naší fakulty. Kurz je určený pouze pro zaměstnance státních institucí, kteří si ze zákona musejí doplnit vzdělání,“ uvedla už dříve Elena Mrázová ze studijního oddělení právnické fakulty.

Tehdejší proděkan Ivan Tomažič na otázku Práva ohledně kurzů prohlásil, že šlo o naprosto čistou záležitost. „Tyto kurzy musejí být objednány právnickou osobou, se kterou má fakulta smlouvu. Takže tady máme například policisty nebo celníky, kteří byli vybráni zaměstnavatelem. Je pravda, že nemusejí dělat přijímací zkoušky. Dostanou seznam literatury a na soustředění jim pak přednášejí vyučující z našich kateder, kteří je na závěr přezkušují formou testu. Celé to končí obhajobou bakalářské práce před komisí,“ vysvětloval před dvěma lety Tomažič.