Podle Nečase tak projekt po léta vířící politickými vodami definitivně skončil. „O ekologické zakázce jsem měl vždy pochybnosti. Zveřejněné ceny tyto pochybnosti nejenom nerozptýlily, ale posílily,“ uvedl v tiskovém prohlášení Nečas.

Předsedu vlády nijak nepřekvapilo středeční stanovisko ministra financí, který přitom tendr vyhlásil a usiloval o jeho realizaci.

„Pan ministr financí Kalousek ekonomicky realisticky vyhodnotil nabídnutou cenu zakázky, politicky realisticky vyhodnotil hlasovací poměry ve vládě, a nabídku nedoporučí vládě ke schválení. Tímto krokem ministra financí nejsem překvapen a očekával jsem ho. Vítěz ekotendru nebude vládou vybrán a tímto tento projekt končí,“ uzavřel diskuzi premiér.

Cena by vládu nepřesvědčila, rezignoval Kalousek

Kalousek se při zveřejnění svého zamítavého stanoviska nechal slyšet, že ho k němu vedla vysoká cena. Nejlevnější nabídku v tendru podala firma Marius Pedersen Engineering, a to 56,8 miliardy korun.

„Cenová výše, byť i té nejlevnější nabídky, není podle mého názoru natolik přesvědčivá, abych mohl vládě doporučit tuto nabídku přijmout. Vláda může samozřejmě zaujmout jiný názor,“ uvedl Kalousek v tiskovém prohlášení.

Mluvčí ministerstva financí k tomu poznamenal, že proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky mohou uchazeči podat námitky do 15 dnů.

Teprve po uplynutí lhůty předloží ministerstvo financí daný materiál vládě, a to i s oponentními znaleckými posudky. V návrhu usnesení nedoporučí resort nabídku přijmout.

Odhady se pohybovaly mezi 25 až 50 miliardami

Do soutěže se přihlásily tři firmy. Kromě firmy Marius Pedersen Engeneering byl ochoten odstranit staré ekologické zátěže Geosan Group, a to za 57,8 miliardy korun. Environmental Services ze skupiny J&T by splnil podmínky za 65,5 miliardy korun. Odborníci přitom před otevřením obálek odhadovali, že nabízená cena by se mohla pohybovat od 25 do 50 miliard korun.

Stát dříve garantoval odstranění škod v maximální hodnotě 114 miliard korun. Původně se to ovšem mělo týkat zhruba tisíce lokalit, nyní už jen však 510.

Ekotendr byl od počátku terčem kritiky kvůli vysokému korupčnímu potenciálu. Například organizace Transparency International od počátku tvrdila, že náklady by se snížily pouhým rozdělením velké zakázky na desítky menších. Podle TI nikdo řádně nezkoumal možnosti ekozakázky, zadavatelé si údaje „cucali z prstu“ a pro ČR z toho plynula hrozba ztrát v řádu až desítek miliard korun.