Podle Píši vydaly Karlovy Vary celkem tisíc cenných papírů s nominální hodnotou pět set zlatých dolarů a stejný počet s tisícovou hodnotou. „Dluhopisů bylo emitováno za celkem 1,5 miliónu zlatých dolarů,“ uvedl Píša, podle kterého ale Fagan určitě nemůže zastupovat vlastníky všech těchto tehdy vydaných dluhopisů.

„Část těchto dluhopisů byla totiž postupně od roku 1934 splácena a celá emise se tak postupně zmenšovala. V roce 1946 navíc byla uzavřena dohoda o snížení úrokového výnosu z osmi na čtyři procenta, čímž se výnos z dluhopisů o polovinu snižoval. Kromě toho bylo 25. května 1984 podepsáno mezi tehdejším ministerstvem financí ČSSR a zahraničními majiteli dluhopisů memorandum o zaplacení neuhrazených dluhopisů, což souviselo s dohodami v rámci vyrovnání měnového zlata,“ vysvětloval Píša, podle kterého z toho vyplývá, že Fagan nemůže držet významnou část karlovarských dluhopisů a požadovat tak vysokou částku.

„Operovat může tedy pouze s dluhopisy těch vlastníků, kteří tehdy s tímto memorandem nesouhlasili,“ dodal.

Dluhopisy se obchodovaly i na newyorské burze

Karlovy Vary prý vydaly dluhopisy kvůli nedostatku financí. „Splácení dluhopisů bylo v době jejich vydání zajištěno hypotékou na nemovitosti města,“ dodal Píša, podle kterého město dluhopisy vydalo, aby mělo finance na dluhy a investice. Ve své době byly podle něj volně obchodovány na newyorské burze.

„Karlovy Vary dluhopisy měly postupně splácet až do roku 1954,“ doplnil s tím, že již v roce 1938 bylo vyplácení kuponů zastaveno. „Už před tím ale v roce 1935 měly Karlovy Vary problémy se splácením dluhopisů, takže se ocitly u soudu,“ dodal Píša. „Podobné dluhopisy vydávala za I. republiky i další města, jako například Praha nebo Bratislava,“ poznamenal Píša.