Pokud by se Paroubkovi podařilo lidi oslovit, nejvíc by mohl získávat příznivce v řadách nynějších voličů komunistů, ale také ubírat hlasy sociální demokracii. Využít by mohl skutečnosti, že v Česku existuje podle průzkumu nevyužitý prostor na levici. Polovina dotázaných, kteří se k ní hlásí, by nějakou novou levicovou stranu uvítala.

Problém u Paroubka však podle analytiků je, že se k němu výrazná část veřejnosti staví ostře odmítavě. To se přitom netýká jen voličů pravice, ale i sympatizantů soc. dem. Paroubek se s ČSSD rozešel ve zlém a i do budoucna se dá počítat s mnoha přestřelkami.

Pětina (19 %) dotázaných v odpovědi na obecně formulovanou otázku připustila, že by v budoucnu mohla dát Paroubkově straně Národní socialisté – levice 21. století (LEV 21) hlas. Z toho však jen tři procenta lidí uvedla, že by tak učinili „určitě“. Naopak 81 procent podporu odmítlo, přitom 51 procent se takto vyjádřila rozhodně.

Více příznivců u komunistů než u soc. dem.

Zkušenost s obdobně formulovanými otázkami v minulosti nabádá podle STEM k opatrnosti, nejde ještě o stranické preference, ale o úvahy dotázaných, v jakém směru by mohlo vést v budoucnosti jejich rozhodování.

„Nová strana má však – na rozdíl od jiných nově založených stran v posledních letech – již nyní proti sobě velmi masívní okruh jednoznačných odpůrců,“ poznamenali autoři průzkumu.

Podporu straně, kterou Paroubek chystá, připustilo 43 procent voličů komunistů a 39 procent sympatizantů ČSSD. Hledat přívržence může také u lidí, kteří se nehlásí k ČSSD ani ke komunistům, ale současně se řadí k levici.

Lidé mají poměrně velké povědomí o tom, že Paroubek vystoupil z ČSSD a organizuje novou stranu. Vědělo o tom 70 procent dotázaných. Pouze třetinu (32 %) však osobně zajímají informace o Paroubkových aktivitách a záměrech.

Problém pro KSČM i sociální demokracii

Obecné volání po nějaké nové levicové straně je přitom poměrně velké. Za potřebný nový subjekt považuje téměř třetina veřejnosti (32 %). „Potřebnost další levicové strany u nás pociťují především lidé, kteří se sami k levici zařazují – z nich by působení další levicové strany ocenila nejméně polovina. Pro novou levicovou alternativu se vyslovují poněkud častěji stoupenci KSČM než sympatizanti sociální demokracie,“ uvedl STEM. V každém případě to pro tyto strany může být vážný problém.

Nejvíce se hlásí ke středu

Průzkum pro Právo také potvrdil, že se lidé nejčastěji sami zařazují do politického středu. Nepatrně přitom převažují ti, kdo se cítí napravo. Například u nejmladší zkoumané kategorie od 18 do 29 let je vůbec největší podíl lidí hlásících se ke středu (46 %).

Podstatně více ve srovnání s jinými věkovými kategoriemi je pak mezi mladými těch, kteří se vidí spíše napravo (28 %) a jako jasná pravice (13 %). Naopak k jasné levici se řadí jen čtyři procenta a spíše nalevo je devět procent mladých.

Naopak šedesátiletí a starší jsou nejčastěji spíše nalevo (32 %), případně jasně nalevo (23 %). Jako středoví se vidí 28 procent z nich. U nejstarší skupiny je pak nejmenší podíl mírné pravice (10 %) a jasné pravice (7 %).

Průzkum proběhl od 13. do 14. října mezi 691 respondenty.