Článek
A zřejmě se bude jezdit do lázní na pobyt, který pro danou diagnózu hradí zdravotní pojišťovna v plné výši, jen jednou za život nebo když pacient splní velmi přísná kritéria. Pokud je nesplní, na opakované pobyty si pacient připlatí nebo je zaplatí v plné výši.
„Tak nám to alespoň vyšlo, když jsme si přečetli návrh lázeňské péče například pacientů s nemocemi pohybového ústrojí, což je nejčastější diagnóza, s níž se do lázní jezdí,“ řekl Právu ve čtvrtek doktor Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR.
Podle jeho slov pracovní skupina ministerstva zdravotnictví dělá velký zásah do skupiny diagnóz, kterých je dvanáct.
„Každá má své podskupiny. Například u pohybového ústrojí jsou to zánětlivá onemocnění velkých kloubů, degenerativní onemocnění kloubů atd. Ministerstvo podskupiny chce sloučit s tím, že vše je nastaveno tak, že s určitou diagnózou by se na tzv. křížkové lázně, tedy plně hrazené, jezdilo jen jednou za život a dost,“ vysvětluje Bláha.
„Nechci ani domyslet, co by se stalo s lázněmi, které mají 90 procent klientely na pojišťovnu a pacienti do nich jezdí opakovaně,“ říká doktor Bláha. Přidává, že v regionech, kde lázně jsou, což je často pohraničí, by se prudce zvýšila nezaměstnanost, protože zaměstnanci lázní by nesehnali práci a lázně by zely prázdnotou.
Ušetří 1,5 miliardy
Pojišťovny dnes zaplatí za lázeňské pobyty svých klientů zhruba 3 miliardy korun. Tím, že donutily lékaře, aby letos lázně pacientům předepisovali méně, se už letos ušetří půl miliardy a další miliarda by se měla ušetřit z nového indikačního seznamu.
„Ten ale zatím není a bude nejdříve za měsíc,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Dodává, že indikace se dlouho neměnily.
„Kvůli čemu se jezdilo do lázní před dvaceti lety, dnes už není zapotřebí, protože medicína úžasně pokročila dopředu.“
Ministerstvo například uvažuje, že do lázní už by se nejezdilo po běžné operaci žlučníku, s chronickými záněty kůže a s některými formami lehčích nemocí. Zůstaly by jen stavy po operacích, kdy pacient by musel do lázní nastoupit okamžitě nebo do tří měsíců, kdy vliv lázní na rehabilitaci je největší.
Změnila by se i doba pobytu v lázních z dnešních 28 na 21 dní.
Místo křížkových příspěvkové
I když zatím o ničem není rozhodnuto, podle Sršně kromě zrušení některých diagnóz, s nimiž se do lázní dnes jezdí, chce ministerstvo výrazněji omezit lázně na pojišťovnu ve prospěch tzv. lázní příspěvkových.
V příspěvkové kategorii zdravotní pojišťovna hradí jen vyšetření a léčbu a vše ostatní, tedy stravu, ubytování, dopravu, si pacient hradí sám. Pokud má pacient lázně na pojišťovnu, vše je mu hrazeno.
„Jen 30 % pacientů, kterým dnes revizní lékař změní v návrhu komplexní péči na příspěvkovou, do lázní skutečně odjede. Na pobyt buď nemají, nebo nedostanou dovolenou,“ tvrdí Bláha.
„A také se ptáme, zda například u léčby pohybového aparátu to nebude znamenat mnohem více operací kloubů, vyšší spotřebu léků a prodloužení pracovní neschopnosti? Aby pak to nestálo zdravotní pojišťovny víc, než kdyby tito lidé jezdili do lázní tak jako dosud,“ uzavřel Bláha.