Ve čtvrtek o tom informoval náměstek obvodní státní zástupkyně pro Prahu 7 Pavel Polák. Případ měli na starosti soudkyně Monika Křikavová a soudce Petr Stutzig.

"Policie 20. září zahájila úkony trestního řízení," uvedl žalobce. Pokyn k prověření případu podle něj vydalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Uvedlo že mají kriminalisté vyšetřit "postupy různých osob" z okruhů ministerstva spravedlnosti a soudů. Obecné soudy totiž v roce 2005 tvrdily, že neměl Němec pravomoc o vydání prince rozhodnout. Nejvyšší soud byl ale jiného názoru a vydání Sáního do Kataru v srpnu 2005 umožnil. Zároveň muže propustil z vazby na svobodu, v cele strávil 340 dní.

NSZ rozhodlo v rámci takzvané kontroly skončené věci. V roce 2008 totiž podal v případu trestní oznámení spolek Šlamoun, policie ho však založila, aniž zahájila trestní řízení.

Po příletu do své vlasti byl princ zatčen, strávil dva dny ve věznici a poté byl propuštěn na kauci. V roce 2007 prokurátor princovo stíhání zastavil. Z překladu dokumentu, který právní krok katarské strany vysvětloval, vyplynulo, že tamější orgány vůbec nepodaly na Sáního obžalobu. Podle vyjádření tehdejšího mluvčího pražského městského soudu Petra Kulawiaka Katar uvedl, že princ byl již potrestán vazbou v Česku, a odmítl se kauzou zabývat. Stutzig proto rozhodl, že bude stíhání pokračovat a nařídil odvolací jednání.

Začátkem roku pak soudce vydal na Sáního mezinárodní zatykač. Nepodařilo se mu doručit do Kataru soudní usnesení a předvolání. Ministerstvo spravedlnosti se snažilo Sánímu doručit soudní písemnosti od konce roku 2009. Požádalo české velvyslanectví v Kuvajtu, aby diplomatickou cestou předalo katarské prokuratuře žádost o právní pomoc. Ambasáda poté několikrát urgovala katarské velvyslanectví v Kuvajtu, aby věc vyřešilo.

Kvůli době, kterou strávil Sání ve vazbě, žádá princ podle dřívějších informací po České republice zhruba čtvrtmilionové odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti Sáního odškodnit odmítlo, princ se proto žalobou obrátil přímo na Obvodní soud pro Prahu 2.