Případem Böhmové se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Bude řešit, zda lékařka skutečně poskytovala nezbytnou a neodkladnou péči, což v původním řízení vůbec nezkoumal.

Ústavní soud odkázal na letošní stanovisko Nejvyššího soudu, který v jiném případě rozhodl, že pojišťovny by měly platit náklady na nezbytnou a odůvodněnou péči i tehdy, kdy překročuje limit. Lékaři ale musejí být při eventuálním soudním přezkoumávání sankce schopni prokázat, že léčebné náklady byly skutečně nezbytné a neodkladné.

"Z tohoto hlediska samozřejmě lze doporučit lékařům a zdravotnickým zařízením, aby svou dokumentaci velmi pečlivě vedli tak, aby se nedostali do důkazní nouze a mohli prokázat, že v tom daném konkrétním případě a v daném časovém období šlo o náklady, které byly naléhavé, nezbytné, nutné," řekl novinářům soudce zpravodaj Vojen Güttler. Vyhlášení nálezu se nezúčastnila lékařka ani zástupci pojišťovny.

Böhmová podala na pojišťovnu žalobu kvůli neoprávněnému majetkovému prospěchu a peníze chtěla zpět. Obvodní soud pro Prahu 10 nejprve lékařce vyhověl. Odvolací Městský soud v Praze ale poté rozsudek změnil a její žalobu zamítl. Podle městského soudu pojišťovna vybrala srážku za překročení úhrad za předepsaná léčiva v souladu s právními předpisy a není důvod sumu vracet lékařce.

Lékařka v úspěšné stížnosti nezpochybnila ústavnost určité regulace úhrad za poskytnutou péči. Zároveň ale tvrdila, že ve sporném období poskytovala pacientům jen nezbytnou a odůvodněnou péči, a to bez zbytečných nebo přehnaných nákladů. Lékařka se domnívá, že kvůli srážce vlastně zaplatila za léčení části pacientů ona sama místo jejich pojišťovny. S podobným názorem, jaký vyslovila lékařka, již letos přišel také Nejvyšší soud.