Předkladatelky poukazují na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí. Lidem by podle předlohy zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim podle pozměňovacího návrhu sociálního výboru existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.

Poslanec Roman Sklenák (ČSSD) zdůraznil, že existuje rovný přístup k dlužníkům, není možné ale zabavit jim vše; musí jim zůstat prostředky pro zachování základních životních potřeb. "Předkladatelky to návrhem prolamují," uvedl.

Opozice novelu kritizuje

Podle autorek je ale nutné zvýšit odpovědnost příjemců dávek a zamezit situacím, kdy lidé sociální systém zneužívají. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura upozornil na to, že zákon pomůže radnicím. "Když je někdo v hmotné nouzi, ať nepáchá přestupky," uvedla Řápková. Podle ní jde o jeden z nástrojů pro starosty, aby mohli řešit situaci ve svých městech.

Opozice poukazuje i na to, že předloha rozšíří okruh lidí, kterým budou nabízeny a schvalovány různé nevýhodné půjčky. Věřitelé se díky možnosti exekuce dávky na živobytí ke svým penězům totiž snáz dostanou. "Nepřeji si platit lichvářům ze státního rozpočtu," řekl Jeroným Tejc (ČSSD). Podle Řápkové je ale však podobná praxe běžná už nyní, lichváři prý na dlužníky čekají už u úřadů, kam si pro dávky jdou.

Zatímco v prvním čtení se postavili proti předloze i někteří koaliční poslanci, v pátek byli jednotní. Očekává se, že Senát, v němž má převahu levice, novelu Sněmovně vrátí.