Článek úvodem zmiňuje současné potíže ve Šluknovském výběžku, kde sociální problémy vyústily v násilnosti mezi Romy a místními. Upozorňuje, že je to důsledek toho, že vláda problémy léta nechtěla vidět, i když napětí bezprostředně narostlo po nedávných útocích Romů.

„Mluva se stala plamennou. Odpůrci Romů je nazývají „nepřizpůsobivými“ a spousta jich žádá, aby byli uzavřeni do obezděných ghet, což je šířící se praxe na Slovensku, kde krajně pravicový politik Ján Slota řekl, že by Romové měli mít vlastní stát (neřekl kde). Tvrdá slova připomínají nacistickou perzekuci Židů a Romů a českou válečnou kolaboraci s nacismem,“ napsal Economist.

Magazín dodává, že ačkoliv stojí neonacistické strany v ČR mimo zákon, protiromských nálad využívají i vysoce postavení politici. V té souvislosti zmiňují někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiří Čunka, který si na vystěhování Romů ze Vsetína vybudoval kariéru, i pobočníka ministra školství Ladislava Bátoru. Článek připomíná, že když strana TOP 09 požadovala Bátorův odchod, ministr školství Josef Dobeš (VV) ho povýšil.

Klaus by našel voliče snadno

„Bátora je chráněnec prezidenta Klause, který rád napadá politickou korektnost a libuje si v přijímání nekonvenčních lidí za poradce. Veřejně se zastal svého vicekancléře Petra Hájka poté, co se na něj snesla kritika za označení účastníků letního průvodu homosexuálů Prahou za devianty a za to, že se postavil ‘mediálnímu lynči’ skinheadů, kteří do romského domu vhodili zápalnou láhev,“ poznamenal dál The Economist.

„Někteří spekulují, že prezident Klaus by mohl vytvořit novou nacionalistickou a euroskeptickou stranu, až v roce 2013 opustí prezidentský úřad. Získat si podporu naštvaných ‘bílých‘ Čechů by neměl být problém,” uzavřel článek.