Předloha ruší doživotní imunitu. Ochrana před zákonem by v případě přijetí normy trvala pouze po dobu trvání mandátu poslance a senátora, či po dobu výkonu funkce ústavního soudce. Omezení imunity je ústavní změnou, k jejímu přijetí je tedy potřeba 120 z 200 hlasů.

Naposledy se o omezení imunity jednalo ve Sněmovně loni na podzim. Koaliční návrh, který rušil i přestupkovou imunitu, poslanci neschválili. Nynější předloha se týká jen trestní imunity. Předkladatelé z řad poslanců všech sněmovních stran tvrdí, že rozšíření jejího rozsahu i na dobu zániku mandátu bylo chybou zákonodárce a je bezdůvodné.

Nadále bude podle předlohy platit, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora. Promlčecí doba by podle předkladatelů neběžela.

Na podzim hlasovalo pro ústavní změnu 89 ze 124 přítomných poslanců a nebyla přijala. ČSSD chtěla přestupkovou imunitu částečně zachovat, pro koaliční návrh zvedli ruce jen čtyři její poslanci. Vládních poslanců však bylo ve Sněmovně pouze 85 z tehdejších 118.

V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.