Podle exšéfa poslaneckého klubu Petra Tluchoře, který je vnímán jako nejviditelnější jméno topolánkovské skupiny v ODS, by kandidát občanských demokratů nemusel být nutně straník. To by proti Klausovi, jenž byl do konce roku 2008 čestným předsedou ODS, znamenalo průlom.

Zájem ucházet se o nejvyšší státní funkci v rámci ODS již projevil první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a první místopředsedkyně strany a šéfka Sněmovny Miroslava Němcová.

„Debata musí začít odspoda, musí proběhnout v regionech i na kongresu. Jsem přesvědčen, že by ODS, ať budou poměry v té době ve SněmovněSenátu jakékoliv, svého kandidáta měla postavit,“ řekl Právu Tluchoř, a aniž uvedl jména, pokračoval: „Nemusí to být jistě člen ODS, ale myslím si, že ODS ve svých řadách má řadu významných osobností.“

Podle Tluchoře by jméno kandidáta mělo padnout na kongresu v červnu 2012, pokud se ale v té době bude konat, jak žádá.

Konkurence Schwarzenberg

ODS tentokrát už nemůže počítat s koaliční podporou svého kandidáta, jako tomu částečně bylo v roce 2008. Mezitím jí na pravici vyrostla konkurence v podobě TOP 09, která se chystá postavit vlastního uchazeče. A má silné jméno – Karel Schwarzenberg.

Prezident ke svému zvolení potřebuje ve třetím kole, kdy se hlasy ve Sněmovně a Senátu sčítají, nejméně 141 hlasů. ODS nyní má jen 25 senátorů a 53 poslanců (celkově 78), ke zvolení jí tedy chybí 63 hlasů. Z toho mohou pramenit Tluchořovy úvahy o nestranickém kandidátovi, pro něhož by mohli sehnat v případě parlamentní volby na Hrad další hlasy.

Klaus byl v roce 2008 zvolen právě 141 hlasy. Jenže tehdy bylo – přes vnitrostranické spory - postavení ODS mnohem silnější. Pro Klause zvedlo ruku 122 poslanců a senátorů ODS. Zbytek zařídily dvě nezávislé senátorky 14 lidovců a tři soc. dem. přeběhlíci.

Klausův mandát vyprší 7. března 2013. Do té doby, na podzim příštího roku, se uskuteční ještě jedny senátní volby. Tam ale ODS obhajuje v 27 obvodech čtrnáct křesel, takže už nemá ani teoretickou šanci obnovit 41člennou absolutní většinu v Senátu, jako tomu bylo před třemi lety.

Nadstranické jméno zvažuje i soc. dem.

Němcová nepředpokládá, že by například už z kongresu ODS 22. října vzešel kandidát.

„Zatím není rozhodnuto o způsobu volby, tedy zda bude přímá, či nepřímá, a že by teď ODS jmenováním kandidáta teď rozpoutala prezidentskou kampaň, která by trvala až do jara 2013, tak to máme na programu řadu jiných otázek. To připadá v úvahu až příští rok,“ řekla Právu.

Na dotaz, zda platí její ochota se o post hlavy státu ucházet, odpověděla: „ODS tuto věc neřešila. Nominaci jsem připravena přijmout, ale tím neříkám, že kandiduji,“ podotkla.

Podle Němcové je také důležité si ujasnit, zda bude prezidenta volit parlament, nebo občané. „Vidím tanečky ostatních stran a jiných kandidátů, kteří říkají, že půjdou do boje, pokud bude volba přímá. Takto by se vyjasnilo, zda budou kandidovat, nebo ne,“ dodala.