Vodrážka ve svém trestním oznámení uvedl šest soudců, kteří v letech 1992 až 1993 nastoupili do vojenského kolegia pražského vrchního soudu. Publicista prý loni ani po podrobném pátrání nedohledal doklady o jejich řádném jmenování.

Podle něj tak hrozilo, že se Josef Hlaváček, Ľubomír Klimáček, Jan Veselý, František Roman, Rudolf Tomašovič a Jiří Hnilica mohli výkonem svých funkcí dopustit několika trestných činů. Podezření z trestného činu však již dříve Městské státní zastupitelství v Praze neshledalo a případ předalo ministerstvu spravedlnosti k internímu šetření.

Podle jeho výsledků stojí za pochybnostmi o jmenování soudců pouze poněkud chaotický stav z přelomu let 1992/1993, kdy se dělila československá federace, a pravomoci některých ústavních činitelů musely být převedeny na jiné.

Soudce Hlaváčka, Veselého, Romana a Klimáčka jmenoval do funkce soudců vojenského soudu 11. prosince 1992 tehdejší premiér Jan Stráský, který po 20. červenci, kdy abdikoval prezident Václav Havel, převzal ze zákona některé prezidentské pravomoci.

Tomašoviče a Hnilicu pak jmenoval 24. února 1993 tehdy už opět zvolený prezident nově vzniklé České republiky Václav Havel. O přidělení všech šesti soudců rozhodl podle tehdejší zákonné úpravy náčelník Správy vojenských soudů.

„Vojenské soudy byly součástí soudní soustavy jen do 31. prosince 1993. Bývalí vojenští soudci se po tomto datu stali ze zákona soudci obecných soudů,“ vysvětlila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková s tím, že po 1. lednu 1994 přidělil ministr spravedlnosti všech šest soudců k Vrchnímu soudu v Praze.