Zavraždil a pyká právem, nebo je to oběť spiknutí zločinných policajtů? Leží na českých soudech ostuda justičního omylu, nebo si jen jedna komerční televize potřebuje navýšit sledovanost?

To skutečně nevím. Zato s údivem sleduji, jak z kauzy justičně-policejní se stává kauza politická.

Policejní funkcionáře pobouřil tlak sdělovacích prostředků s cílem obnovit vyšetřování dvojnásobné vraždy z května 1993 a zpochybňování práce policie agilními reportéry. Obviňují novináře z šíření mediálních lží a z bulvární oslavy dvojnásobného mordýře. Reportéři z televize Nova zase tvrdí, že mají důkazy o účasti policistů na popravě obou obětí. Slibují přivést k soudu svědky, kteří před šesti lety uzavřený případ zpochybní.

Politikum toho střetu je jasné. Na jedné straně policie, státní zástupci a inspektoři ministra vnitra, jejichž důkladná práce prý justiční omyl vylučuje. Čili sbor neomylných? Na straně druhé novináři, zastupující veřejnost. Pokud se jim podařilo (ať už s jakýmikoli záměry) vyčenichat nesrovnalosti v práci orgánů státu, mohou vůbec dělat něco jiného než je zveřejnit a žádat obnovu vyšetřování?

Kdykoli se střetnou stát a sdělovací prostředky, kdykoli je státem (v tomto případě policisty) zpochybňováno právo novinářů kritizovat a svobodně informovat, jde o politickou záležitost. Nemusíme ani tušit, zda je Jiří Kajínek dvojnásobný vrah, nebo pouhý zloděj, je jedno, zda bezmezně věříme policii, nebo jsme fascinováni "Monte Christem z Valdic". Měli bychom ale vědět, že jakmile někdo začne jen zpochybňovat právo veřejnosti na informace, je to špatné a je třeba být ve střehu.

Reakce některých kriminalistů, kterým reportéři pošlapali úhledné bábovičky na pískovišti, je zbrklá, až se tomu nechce věřit. Pokud někdo objevil nové svědky toho mordu, nové důkazy, nesrovnalosti, měli by jako první jásat a volat po revizi. Spolu se soudci jsou přece hlavně oni garanty spravedlnosti. A o co jiného tady jde, ne-li o spravedlnost?

PRÁVO 28. ledna