Hlavní obsah

Děti se v Česku rodí v drtivé většině po dohodě rodičů

Právo, Jiří Vavroň

Stále více českých dětí přichází na svět až po vzájemné dohodě rodičů. Věta budeš tatínkem, tak překvapuje stále méně mužů. Důvodem „plánovaného rodičovství“ je často ekonomická situace rodin.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Neočekávané početí či narození dítěte může totiž postavit zejména mladou rodinu do neřešitelných problémů. Dítě totiž od prvních dnů svého života představuje pro rodiče desetitisícové výdaje. V průměru přijde dítě od narození po dospělost na asi dva milióny korun.

Jestliže v generačně nejstarších rodinách, kde děti již odešly z domova, se na tom, kdy budou či nebudou mít děti, domlouvalo zhruba 60 procent párů, v rodinách se školními dětmi to bylo 68 procent manželů, v rodinách s malými dětmi, tedy v současné reprodukční generaci dokonce 80 procent párů.

Na tom, kdy chtějí či nechtějí mít děti, se nedomluví jen každá desátá rodina. Ještě větší míra neshody je u nesezdaných párů, tam se nedokáže domluvit 20 % mužů a žen.

Věk matek se zvyšuje

„Dcera se dohodla se svým manželem, že vysadí antikoncepci, až když si koupili a zařídili byt, a ona získala pracovní poměr na dobu neurčitou,“ řekla Právu 60letá Zdena P.

To, že mladí lidé ve stále větším počtu plánují rodinu, až po zajištění materiálních podmínek potvrzuje i rostoucí věk matek, kdy mají své první dítě. Například v prvním čtvrtletí letošního roku mezi prvorodičkami převažovaly ženy kolem 28 let.

„Nemohu se na rozdíl od generace mých rodičů spoléhat na nějaké výhodné novomanželské půjčky či bezplatné přidělení bytu,“ řekl Právu třicetiletý Petr. Rodina je odpovědnost a tedy i plán jak budu postupovat, protože chci, aby dítě vyrostlo bez ekonomických dramat.

V českých rodinách, jak vyplývá ze studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, tak dochází k větší otevřenosti v komunikaci mezi partnery. Podle studie se snadněji na tom, kdy chtějí mít manželé děti ale i na jejich celkovém počtu domluví vysokoškoláci. V rodinách, kde mají tři a více dětí se ale o časování porodů často nevyjednává vůbec.

Psychologové trend domluvy a plánování rodiny jednoznačně vítají.

Domluva partnerů, kdy chtějí mít dítě, přispívá k tomu, že oba partneři jsou na dítěti aktivně zaangažovaní a zpráva o početí nikoho nezaskočí, říká psycholožka Zdeňka Nováková z manželské poradny v Hradci Králové.

Vliv na to, že je možné dohodu realizovat v praxi, má i poměrně snadná dostupnost antikoncepce. Do devadesátých let bylo totiž v České republice hlavním běžně dostupným prostředkem „plánovaného rodičovství“ potrat. Dostupnost hormonální antikoncepce po roce 1990 znamenala převrat i v této oblasti.

Používání antikoncepce se tak podílí i na tom, že v Česku výrazně rok od roku klesá počet tzv. miniinterrupcí. Tím současně dochází k menším zdravotním i psychickým rizikům žen.

Plánované rodičovství má i velký zdravotní efekt jak pro matku, tak pro dítě. Pro otěhotnění se zvolí optimální doba, kdy jsou rodiče v dobré kondici, což sníží možné porodní komplikace.

Co když dítě partnery zaskočí

Někdy přes veškerou odpovědnost k rodině se stane, že dítě přijde na svět jaksi mimo očekávání.

Záleží na zralosti a odpovědnosti obou partnerů. Narození dítěte je obrovská konfrontace s vlastními potřebami, říká psycholožka Radana Štěpánková.

Většina párů předpokládá, že bude mít dvě děti. Životní realita však často představy redukuje. Hlavní důvody jsou zdravotní problémy, existenční obtíže, obavy ze ztráty zaměstnání, profesní důvody, výrazné omezení a změna životního způsobu. Důvodem je někdy ale i nedostatek kvalitních partnerů.

Kladem české společnosti ale je, že i když se dítě počne „neplánovaně“, mimo očekávání a všem předpokladům, ve většině rodin je vítané, milované a chtěné. Podle průzkumu CVVM by se při neplánovaném otěhotnění většina žen i mužů dobrovolně rozhodla pro porod a na dítě by se těšili. Pro interrupci by se rozhodovaly především starší páry (pětačtyřicetiletí a starší muži), kde svoji roli hrály i zdravotní a genetická rizika.

Minimum je těch žen, které otevřeně deklarují, že děti nechtějí vůbec (kolem 1 %).

Třetina dětí se rodí mimo manželství

Problémem české společnosti se však postupně stává rostoucí počet dětí mimo manželství, těch se rodí ročně téměř třetina. Pokud se děti narodí párům, které spolu žijí – to je většinou případ vysokoškoláků, o dítě se vzorně starají, problém existuje pouze jako úředně formální.

Značná část dětí narozených mimo manželství se však rodí v okresech, kde je současně i vysoký počet nezaměstnaných a značný počet lidí s nízkými příjmy a zůstává v péči jen jednoho z rodičů, který je závislý na sociálních dávkách. V takovýchto neúplných rodinách se tak především reprodukuje chudoba.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám