Hlavní obsah

BIS: Soudci v Česku jsou zkorumpovaní a jdou na ruku podsvětí

Právo, Jakub Troníček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Civilní kontrarozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba (BIS), tvrdě kritizuje českou justici. Podle tajné služby je totiž zatížená korupcí, vynášením citlivých informací, pochybnými kontakty do podsvětí nebo liknavostí jejích vrcholných představitelů.

Foto: Tomáš Novák, ČTK

Budova Bezpečnostní informační služby (BIS) v Praze

Článek

BIS to konstatuje ve své výroční zprávě s tím, že i v loňském roce zpravodajci zaznamenali případy nestandardního chování některých soudců a státních zástupců, které justici ohrožuje.

„Jednalo se mimo jiné o úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo manipulace řízením před soudem,“ konstatuje BIS ve zprávě, zveřejněné ve středu.

Nezvykle ostře pak kritizuje i špičky soudní soustavy: „Řádný výkon justice byl v některých regionech vážně narušen nedostatečným výkonem funkce ze strany některých předsedů krajských soudů, což mimo jiné umožnilo podřízeným soudcům pokračovat v manipulacích i insolvenčními řízeními.“

Problém pak podle zpravodajských důstojníků představuje i bezpečnostní nespolehlivost některých soudců nebo žalobců. „BIS zaznamenala kontakty představitelů justice na osoby z kriminálního prostředí či existenci klientelistických vazeb, které mohou závažným způsobem ovlivnit průběh soudního řízení,“ varuje tajná služba.

Právě klientelismus v poslední době podle kontrarozvědky nahrazuje klasickou korupci. Odhalení takového systému je přitom velmi komplikované, protože v klientelistických sítích se přímé finanční i hmotné vazby jejich účastníků postupně vytrácejí.

Kritika plzeňských práv

Jako ukázkový příklad takového klientelismu pak dokument zmiňuje kauzu plzeňské právnické fakulty a propojení části jejího pedagogického sboru s některými policisty, advokáty nebo představiteli státní správy a samosprávy.

BIS v této souvislosti zmiňuje, že za prosazování klientelistických praktik a také za umožňování tzv. „rychlostudia“ nebyl dosud nikdo potrestán. „Bývalé vedení udrželo své kontakty jak do prostředí samotné právnické fakulty, tak do nejvyšších orgánů veřejné správy, včetně ministerstva školství,“ konstatuje kontrarozvědka.

Podobný model jako na plzeňských právech přitom podle BIS funguje i na dalších vysokých školách v republice. „Zejména u vysokých škol zaměřených na právnické vzdělání a veřejnou správu představují negativní jevy jako protekcionismus vůči prominentním studentům, existence rychlostudentů či obcházení akreditací formální spoluprací se zahraničními školami závažná rizika z hlediska vytváření nových klientelistických sítí v oblasti justice, státní správy a samosprávy,“ varuje tajná služba.

Reklama

Výběr článků

Načítám