ČT uvedla, že Aero Vodochody před pěti lety jednalo o dodávkách bitevníků L-159 do Bolívie a Venezuely. Spojené státy měly vážné výhrady, a to i poté, když výrobce nahradil americké komponenty díly z Ukrajiny a Francie. Kromě protiamerických režimů v obou zemích vadila Američanům údajná spolupráce Venezuely s Íránem.

"Informace, které jsme vám poskytli, by měly české vládě stačit k tomu, aby vetovala technologickou kooperaci a prodej zbraní Aera Vodochody do Venezuely," řekl v červnu 2007 podle WikiLeaks bývalý velvyslanec USA v Praze Richard Graber.

"V případě určitých teritorií se nám v minulosti stalo, že nám skutečně bylo naznačeno, že nejsou přípustné," řekl televizi prezident Aera Vodochody Ladislav Šimek.

Aero pak chtělo alespoň pronajmout letouny L-39 k výcviku pilotů. V depeši ministerstvo zahraničí sděluje, že všechny formality jsou v pořádku a licenci musí udělit. Ve věci se podle ČT prý angažoval i tehdejší premiér Mirek Topolánek.

"Velvyslanci (Topolánek) řekl, že instruoval vládu pozastavit řízení o udělení licence. Má v úmyslu svolat v příštích dnech jednání s činiteli vlády a přezkoumat celou záležitost," uvedl v červenci 2007 zástupce velvyslance USA Michael Dodman. Topolánek řekl, že o věci nic bližšího neví. Dodal, že stát chce prodat bitevníky L-159. Současně prý naléhal na americkou stranu, aby s prodejem bitevníků pomohla, možnost byla u nově vyzbrojeného letectva v Afghánistánu.

Česko a Aero Vodochody se nyní snaží nepotřebné bitevníky L-159 prodat do Iráku. Šimek televizi řekl, že neví o žádné aktivní podpoře americké strany k tomuto obchodu.

Česká armáda si původně objednala 72 letounů L-159. Dvě třetiny ale vyřadila a dodnes stojí v hangáru. Zatím se povedla jen výměna pěti strojů za dopravní letadla CASA do Španělska, ani tyto stroje ale zatím nelétají.