Proti tomu, aby novela ubrala peníze čtyřem největším městům, se postavilo vedení ODS, podle něhož se peníze mají hledat jinde.

„Pro nás je to zásadní prioritou a ODS to z jednání koaličních devítek i vyjednávání koaličního programu ví. Nedovedeme si představit, že by nebylo dodrženo to, co je v koaliční smlouvě, že dostaneme financování obcí a měst na evropskou úroveň. Pan premiér mi osobně podal ruku na to, že rozdíl mezi nejchudší obcí a hlavním městem Prahou bude maximálně trojnásobný. Žádáme, aby tohle bylo dodrženo,“ uvedl šéf hnutí Starostové a nezávislí Gazdík.

Starostové obcí povstávají proti primátorům

Nový systém rozdělování výnosů ze sdílených daní chystá ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle Gazdíka by měl být platný 1. ledna 2012 a účinný nejpozději v dalším roce. Novela má upravit výrazné rozdíly v daňových příjmech na jednoho obyvatele a přidat finance malým obcím, mimo jiné na úkor čtyř největších měst - Prahy, Brna, OstravyPlzně. Primátoři těchto měst se proti tomu ale už dříve postavili.

Ostrava dokonce minulý týden spustila proti novele nesouhlasnou kampaň. Proti ní se ale postavili starostové obcí Moravskoslezského kraje, kteří novelu podporují. Sdružení místních samospráv, jehož členy je přes 1100 obcí a měst z celé země, v pondělí představilo další podpůrnou akci.

Starostové budou premiérovi Petru Nečasovi (ODS) posílat takzvané „klíčové dopisy“, kde poukážou na „do očí bijící rozdíly“ mezi čtyřmi velkoměsty a zbytkem republiky. „Myslím, že dopisů dorazí tisícovky,“ mínil starosta Vlčnova na Slovácku Jan Pijáček (ODS).

Peníze pomáhají i lidem z obcí dojíždějícím za prací, brání se primátoři

Podle primátorů čtyř největších měst záměr nebere ohled na specifické historické postavení těchto měst a nereaguje na jejich rozdílnou výdajovou stránku. Tvrdí, že peníze navíc používají i pro obyvatele okolních obcí, kteří do měst jezdí za prací nebo třeba do nemocnice. Novela by prý znamenala omezení investic či zdražení třeba jízdného MHD či vstupenek.

Obce a kraje nyní mají podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Kraje podle současného zákona dostávají 8,92 procenta a obce 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu těchto sdílených daní. Daň z nemovitosti je pak stoprocentním příjmem obce.

Pokud bychom získali zmíněné peníze, byla by to šance, jak opravit budovy obecního úřadu, mateřské a základní školy i kulturního domu.starosta Litenčic Josef Smažinka

Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat obcí od 2000 do 10 000 obyvatel. Napomoci tomu má změna kritérií, když jako nové bude například zavedeno kritérium počtu dětí v mateřských a základních školách v obci, které bude mít ve výpočtu váhu sedmi procent.

Například Litenčicím na Kroměřížsku, které mají asi 520 obyvatel, by do rozpočtu ročně navíc přiteklo 1,7 miliónu korun. „Pracujeme s rozpočtem asi 5,1 miliónu korun. Na investice nám zbývá zhruba 700 až 800 tisíc korun. Pokud bychom získali zmíněné peníze, byla by to velká šance, jak opravit budovy obecního úřadu, mateřské a základní školy i kulturního domu,“ řekl starosta Josef Smažinka (nezávislý).