Hlavní obsah

Houbami se každý rok přiotráví stovky Čechů

Právo, Václav Pergl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V září tradičně vrcholí houbařská sezóna. A protože podle meteorologů by mohlo být teplé a srážkově průměrné, houbařský ráj by mohl propuknout naplno. Ale odborníci varují: „Každoročně se houbami přiotráví 300 až 500 lidí a dva až pět jich zemře,“ soudí RNDr. Jaroslav Klán, toxikolog, vedoucí Národní referenční laboratoře pro toxiny hub, která má sídlo v Praze.

Foto: Profimedia.cz

Češi jsou vášniví houbaři

Článek

„Pokud neznáme houby, a přesto je vyrazíme sbírat, pak doporučuji zaměřit se pouze na houby hřibovité, které ještě při přípravě pokrmu dobře uvaříme. Pak se nemůže nic stát, dokonce ani když sníme satana,“ tvrdí doktor Klán. Podle něj lidé často sbírají všechno, aniž by houby znali, anebo si je pletou. Berou například masáka, i když ho přesně neznají a místo něj si berou muchomůrku zelenou.

„To je katastrofa,“ soudí odborník. Denně v sezóně zkoumá i pět vzorků hub, které mu posílají nemocnice od hospitalizovaných lidí přiotrávených houbami.

Nesbírat do igelitu

Jenomže jak laicky poznat, že jde o houbu jedlou nebo jedovatou? Dříve se tradovalo, že je dobré jí kousek ukousnout a ochutnat, zda není hořká. Ale doktor Klán varuje: „Proboha, jen to ne. Všechny prudce jedovaté houby velice dobře chutnají za syrova. I muchomůrka zelená.“

Nikdy bychom neměli houby sbírat do igelitové tašky. V ní se mohou zapařit, a to je pro ně škodlivé. Nejvhodnější je proutěný košík. V lese bychom se také měli chovat šetrně a nerozkopávat houby, které neznáme. A pokud najdeme houbu známou a chceme si ji odnést domů, pak ji vytočit a nejlépe na místě očistit. Tak se nejméně poruší podhoubí a je zajištěn i další růst hub.

V porovnání s jinými Evropany jsou Češi národ houbařů. Dokonce už vznikla i tzv. mykomapa, která ukazuje, kde v danou chvíli houby nejvíc rostou.

Pravdou ale je, že v lese rostou téměř celý rok, hlavně od jara do začátku zimy. Nejvíc pak v době, kdy má půda optimální teplotu a vlhkost. Velké výkyvy teploty a vlhkosti růst hub nepříznivě ovlivňují.

Po dešti za čtrnáct dní

Podle mykologů když cítíme v lese vůni hub a žádnou nemůžeme najít, je to známka, že se rozrůstá podhoubí a za příznivých podmínek se houby, speciálně hřiby, objeví za osm až čtrnáct dní. Jestliže ale dlouho nepršelo a byla vedra – což bylo minulý týden – tak se uvedená doba může prodloužit až na čtyři týdny. Houby lze různě upravovat, například jako maso.

Aby nám bylo dobře, měli bychom houby na smaženici smažit na oleji a teplota by měla dosáhnout 130 a více stupňů po dobu 10 minut. Při vaření ve vodě bychom var měli držet 15 až 20 minut. V žádném případě bychom neměli jíst houby syrové. Výjimečně snad pravé hříbky, ale jenom ochutnat.

Houby se dají i sušit, což je nejběžnější úprava, ale mnohé hospodyňky si vytvoří z hub určité polotovary a ty pak zamrazují. Při teplotě -20 stupňů vydrží maximálně jeden rok. Lepší je ale dát si houbu čerstvou. Má hodně vitamínů a je dietní. V chladničce pokrm z ní můžeme uchovávat maximálně dva až tři dny a stejně tak i čerstvě nasbírané houby.

Houby se musejí tzv. vychodit. Jen ti, kdo je sbírají pravidelně, mají svá zaručená místa. Pokud vyrazíme na houby a žádné nenajdeme, nevěsme proto hlavu. V lese se nadýcháme čerstvého vzduchu a taková dvouhodinová několikakilometrová procházka pomůže našemu zdraví určitě víc, než kdybychom leželi doma na gauči.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám