Kromě odvodů, v kterých by si armáda chtěla vytipovat odborníky pro případnou krizi, na obraně vzniká plán, jak zatraktivnit fungování tzv. aktivních záloh.

V současnosti se k rezervistům hlásí okolo tisíce lidí, kteří se několikrát do roka scházejí ve vojenských újezdech a posádkách, aby se cvičili v boji či v jiných vojenských dovednostech.

Ze zákona mají právo na to, aby je jejich zaměstnavatel na tři týdny uvolnil z práce. „Což většina z nich dělá ale velmi nerada. V zálohách bez problémů fungují jen živnostníci a lidé, kteří si mohou sami organizovat čas,“ řekl Právu jeden z rezervistů.

Podle něj je pro většinu zájemců nepřekonatelnou překážkou dvouměsíční základní výcvik, který musí podstoupit všichni, kteří neprošli povinnou vojenskou službou.

Ministerstvo obrany chce do příštího roku najít nástroje, jak překážky odstranit. Podle režiséra Václava Marhoula, který se jako rezervista podílel na sepisování Bílé knihy o obraně, by zaměstnavateli mohly pohnout daňové úlevy, stejné jaké dostávají za poskytnutí práce invalidům.

Marhoul: I do misí

Dalším návrhem je, aby měly firmy povinnost držet zaměstnání rezervistovi, který by byl povolán na zahraniční misi (stejně jako vojáci by mohli jezdit až na půl roku), stejně jako mají své místo rezervované matky na rodičovské dovolené.

Dnes jsou záložáci organizováni krajskými velitelstvími, ale podle nového plánu by se měli stát součástí vojenských jednotek. „Po třech čtyřech letech v útvarech by mohly být zálohy natolik secvičené, že by je armáda mohla poslat i do zahraničních misí,“ poznamenal Marhoul.

Obrana na letošní podzim chystá několik seminářů, na kterých chce o zálohách diskutovat. Jednou z otázek je i finanční ohodnocení. Dnes záložáci dostávají 500 korun měsíčně a také částečnou kompenzaci mzdy za dobu na cvičení. V budoucnosti by si mohli přilepšit a brát například průměrnou mzdu v armádě.

Značný ohlas vyvolala zpráva, že armáda chystá obnovit odvody, v kterých by si pro případ nouze vytipovala odborníky, které by v ohrožení země cíleně mobilizovala. Nápad odmítli politici. Podle premiéra Petra Nečase by se armáda měla zaměřit na vybudování silnějších záloh.

S tím souhlasí Marhoul. „Pokud by byly zavedeny aktivní zálohy podle plánů Bílé knihy, žádné odvody nebudou zapotřebí,“ poznamenal Marhoul.

Vondra: Bez peněz nebudou vojáci

Ministr obrany Alexandr Vondra upozorňuje na to, že armádě za poslední roky radikálně klesají příjmy. „Všichni by si měli uvědomit jednu věc: armáda má určité úkoly a také závazky plynoucí z obranného plánování v NATO. V případě krizí je musí být schopna plnit. A pokud bude rozpočet obrany v budoucnosti klesat tak jako v posledních dvou letech, tak není možné udržet stávající počty vojáků a plnit úkoly, které armáda má. Museli bychom hledat jiné řešení,“ řekl Právu Vondra.

V současnosti má armáda 24 tisíc vojáků, na obraně ale již vznikají krizové plány, které počítají s redukcí o třetinu na 16 tisíc lidí ve zbrani.

Ne všichni politice se ale brání odvodům či větší účasti občanů na obraně státu. Např. lidovecký senátor Jiří Čunek by byl pro obnovení vojenské služby minimálně na tři měsíce. „Mladí lidé by tam mohli získat dovednosti, ke kterým jinak nepřijdou. Například kopat krumpáčem,“ uvedl senátor.

Povinná vojenská služba skončila v roce 2004. Řada lidí po vojenských zkušenostech touží. „Já jsem si všiml jedné věci, co skončila záklaďácká vojna. Hodně moc se rozrostl zájem o airsoft a paintball. Kdo chce válčit, válčí a ten zbytek bude břečka až do smrti,“ uvedl jeden z rezervistů na internetu.