Zpráva přichází do atmosféry rozporů uvnitř NATO, který vyvolal potenciální konflikt s Bagdádem. Praha se tak definitivně přiklonila na stranu většiny.

"Náš postoj k útoku na Irák se nemění. Stále vycházíme z prohlášení Parlamentu ČR. Požadavky Turecka se nám ale zdají oprávněné, proto je plně podporujeme," uvedl na tiskové konferenci ve Strakově akademii mimo jiné Špidla. Dodal, že český velvyslanec u NATO Karel Kovanda "již dostal pokyny, aby rozhodnutí vlády na půdě organizace důrazně prosazoval".

Ankara chce chemiky

"Turecko zažádalo o poskytnutí radarových letadel AWACS, ochranných raketových systémů Patriot a výstražné mechaniky upozorňující na chemický a biologický útok, včetně specialistů obsluhující zmíněná zařízení, tj. i našich, " vyjmenoval konkrétně požadavky Ankary premiér.

Museli bychom jednat

Na přímou otázku, jestli počítá s nasazením českých vojáků a techniky v případném irácko-tureckém konfliktu, premiér připustil, že by vláda podporu Ankaře ještě "jednou zvažovala" a nabídla jí pravděpodobně "materiální i lidskou podporu". Konkrétně by se tak prý jednalo o možné nasazení českých chemiků, kteří nyní pobývají v Kuvajtu.

Podobná akce by ale podle Špidly vyžadovala také souhlas slovenské strany, jejíž vojáci momentálně v jednotce také slouží. Po vzájemné dohodě by ale realizace akce už nestálo nic v cestě.

Česká vláda se tak svým rozhodnutím postavila proti jednotnému bloku Francie, Německa a Belgii na půdě NATO. Tyto státy s podobnými přípravami nesouhlasí.