Svým způsobem mají kus pravdy, liberalizace rovná se zdražování a dotkne se zejména chudších vrstev, které ČSSD zastupuje. Bez liberalizace však nebude normální trh s byty, staré budou chátrat a nové se budou stavět jen pro milionáře. Je to tedy nutnost, nikoli tlak pravicové US uvnitř levicové vlády, co ji vynucuje. Ostatně chyba nespočívá v tom, čeho se tato vláda v této napjaté době odvažuje, chyba spočívá v tom, že se ty před ní neodvážily.

Takhle je to ale se vším, totiž se všemi dluhy, které tu po předchozích vládách zbyly. Někdo se mi teď možná vysměje, ale troufnu si předvídat, že snahu Vladimíra Špidly a jeho týmu o nápravu mnoha pokřivených ekonomických vztahů ocení budoucí učebnice dějepisu, a to dokonce i kdyby to nedopadlo šťastně. Nikdo už nesmaže historický fakt, že rádoby pravicová Klausova vláda projedla polštářky, nikdo neodpáře Zemanově vládě iluzi rozvoje za cenu dluhů, nikdo tedy nepopře ani snahu této vlády o ozdravení hospodářství.

Jiné je ovšem budoucí hodnocení historiků a jiné jsou pocity lidí, kteří tuto nápravu mají zaplatit. Cokoli Špidlova vláda nyní dělá, dělá v neprospěch své popularity. Proto se nyní už také zdá téměř nemožné, že by mohla vyhrát příští volby. V budoucích učebnicích dějepisu by však mělo být také psáno, že si spíš reforma vybrala Špidlu než Špidla reformu. Tato vláda zpočátku netušila, nebo si nechtěla přiznat, co ji čeká, až po povodních si začala naplno uvědomovat, že v kase je průvan, dluhy rostou a možnosti jsou jen dvě: buď náprava dočasně zaplacená popularitou, anebo populismus až do hořkých konců.

Pokud však jde o obnovení důvěry veřejnosti i vlastního členstva, po němž volají někteří populární ministři, jejichž popularita začíná klesat, to se nyní už dá postavit jen na trpělivém vysvětlování oné nutnosti. Slézat z koně a vycházet mezi lid, svádět vinu za reformní kroky na tlak miniaturní Unie svobody nebo pomrkávat směrem na Vysočinu, to snad může pomoci právě jen jim a jen do času. ČSSD však zjevně čeká dočasný pobyt v opozici - ale na historickém úspěchu či neúspěchu jejích reforem záleží délka té dočasnosti.

PRÁVO 26. ledna 2004