Článek
Myslíte, že Václav Klaus po skončení prezidentského mandátu zůstane ve vrcholové politice?
Pokud bych si mohl dovolit spekulaci se znalostí Václava Klause a hlavně lidí kolem něj, tak si myslím, že Václav Klaus sám osobně v sedmdesáti letech tu sílu na vytvoření nové strany nemá. A nemá podle mě ani chuť. On má dvě možnosti, buď to udělat s ODS, nebo proti ODS.
Dnes v ODS působí jakýsi tálibán, který tuto stranu rozděluje na liberálním a konzervativním principu. Od roku 2002, kdy jsem se stal předsedou, jsem měl jediný zájem, tvořit pomlčku mezi těmito principy. Také proto jsem vždy zachraňoval Nečase, Římana, Němcovou, Marka Bendu. Abych vyvážil liberální a konzervativní princip, na kterém byla tato strana založena.
Nyní se ODS znovu na tom štípe. Jestli se Klausovi podaří ODS oslabit natolik, že pro ni bude nakonec zajímavé se připojit k nějakým dalším subjektům a vytvoří Berlusconiho známý model sdružení stran před volbami, který on zastřeší, ať už fakticky, nebo jenom ideově, tak to je model, po kterém možná on touží. Protože ten mu umožňuje nejenom návrat do politiky, ale umožňuje mu případně si sednout klidně do křesla premiéra této země.
Nicméně, to je obrovská spekulace. Život jde trochu jinými cestičkami. Lidé v ČR jsou sice nyní hodně naštvaní, ale já doufám, že do voleb se situace natolik uklidní, že zůstaneme u systému dvou klíčových ideově rozdílných stran dominujících pravé a levé polovině politického spektra.
Jméno šéfa personálního odboru ministerstva školství Ladislava Bátory už zaznělo. Souhlasíte s požadavkem, aby kvůli svým kritizovaným výrokům opustil funkci?
Jako úředník má zajištěný měsíční příjem, má zajištěný poměrně lukrativní post. Úředník, jestli to bylo před sto lety, anebo to bude za sto let, ve státní službě má držet pusu a krok. Jestliže to nedělá, tak je úplně jedno, co říká. Má jít pryč. Státní správa se ho musí zbavit. Pokud by přestala fungovat subordinace, tak jsme někde úplně jinde. Pokládám za nepřijatelné, aby úředník říkal jiný názor, než je oficiální názor ministerstva. Neřeším, co Bátora říká. Beru to jako lehkou, možná řízenou provokaci nebo pokus štípnout koalici, pokus něco jiného si prosadit. Jsou to hry, které mě nezajímají. To, že měl už být dávno pryč, je prostě jasné.
Překvapilo vás, že se stal úředník Bátora příčinou koaliční války?
Nevím, jestli to byla příčina války, je to spíše takový lakmusový papírek. Signalizuje to, že koalice není a nikdy nebyla silou 118 hlasů. Loňské volby nikdy nebyly největším vítězstvím pravice v této zemi, byl to velký mýtus. Koalice je velmi různorodá.
Strana zelených, a můžeme si o ní myslet, co chceme, nemusíme souhlasit téměř s ničím, co hlásala, byla proti Věcem veřejným naprosto standardní stranou, která se provinila jediným, měla jiný program než ODS. Nicméně práce s Bursíkem tehdy byla standardní, my jsme museli dělat kompromisy, bojovat o každou větu v zákonu. Nakonec jsme spolu, což se mu možná dnes nebude líbit, zahájili Jaderné fórum v Praze a Bratislavě, prolomili limity na Dole Bílina nebo třeba prodloužili těžbu v uranových dolech v Rožínce. Byla to otázka kompromisu. Ale dnes mám pocit, že je to permanentní válka, kdy dnešní vedení ODS tak trochu možná nepochopilo, kam se politický vývoj ubírá. A už těžko se mohou vymlouvat, že za současných 12 až 15 procent podpory může Topolánek. Možná to šlo loni, a i tehdy to bylo směšné.
Letos se uskuteční kongres ODS. Měl by být volební?
Musím říct, že mě to vůbec nezajímá (smích). Vzhledem k tomu, že mě nepozvali ani na ten kongres, kde jsem měl podávat zprávu předsedy, tak nečekám, že bych se toho kongresu zúčastnil. Tím signalizuji, že jsem stále členem ODS. Problém nesouvisí s tím, jestli to Nečas a vedení ODS dělá nebo nedělá dobře. Souvisí to spíše s otázkou, jestli existuje alternativa. Myslím, že dnešní ODS na nižších stupních, tak trochu vyděšená z toho, co se děje, musí začít hledat alternativu. To neznamená, že by ten kongres musel být volební.
Když jste byl premiérem a předsedou ODS, byl vaším hlavním rivalem právě šéf ČSSD Jiří Paroubek...
Pokud do toho mohu skočit, od 15. 12. 2002 jsem měl na české politické scéně jediného rivala, a ten se nazýval Václav Klaus.
Dobře, nazvěme Jiřího Paroubka vedlejším rivalem. Jde mi ale o něco jiného. Jak hodnotíte výkon vašich nástupců, současné dvojice Petr Nečas a Bohuslav Sobotka?
Nerad se do těchto spekulací pouštím. Oba velmi dobře znám osobně, znám jejich slabosti. Bojím se, aby osud Petra Nečase nebyl podobný osudu Vladimíra Špidly. Ten byl také v pozitivním smyslu ocejchován jako velmi slušný politik. Nicméně v jakési fázi absolutně neměl šanci prosazovat už žádné pozitivní kroky. A nakonec se skryl jako komisař v Bruselu a z politiky vlastně vypadl. Oba, jak Petr Nečas, tak Bohuslav Sobotka, budí dojem tzv. slušných lidí. Myslím si ale, že jim chybí schopnost vůdcovství. Dodal bych ovšem, že je Petr Nečas na tom o něco lépe. Bohuslav Sobotka vyhrál souboj s Michalem Haškem. Kdybych měl být jízlivý, tak bych soc. dem. doporučil, ať hledá toho třetího. A ještě jedna věc. Nemyslím si, že je možný návrat Topolánků a Paroubků. To prostě v politice nefunguje.
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním Právu