Prvňáků dramaticky přibývá, školám mohou chybět učitelé i peníze

V novém školním roce se tak po několika letech poprvé zastaví propad počtu žáků v základních školách. Do těch totiž dorazila vlna babyboomu z předchozích let, kdy začaly mít první děti silné ročníky z let 1975 až 1980.

Jejich ratolesti teď dorůstají do školního věku. Celkové počty školáků ještě nedosahují stavu z poloviny minulého desetiletí, ale trend už je jasný.

Celkově letos první třídy přivítají 101 tisíc nových žáků. Ředitelé škol jsou nyní připraveni. Mnohde otevřou nové třídy. V nadcházejících letech však může nastat problém. Mohou chybět jak učitelé, finance, tak prostory. Varováním jsou mateřské školky, které obce v devadesátých letech rušily a které nyní praskají ve švech. Například v roce 2008 se narodilo120 tisíc dětí, takže už za tři roky by mělo jít do prvních tříd o plných dvacet procent šestiletých dětí víc.

Zatím se tak do ZŠ přesouvají peníze ze středních škol, kde děti naopak dramaticky ubyly, nicméně co bude v dalších hubených letech, to nikdo nedokáže říct.

Například do základních škol v Olomouckém kraji by mělo 1. září nastoupit 6077 prvňáčků, tedy o 350 víc než loni. „Školy mají dostatečnou kapacitu. Jen se zvýší počet dětí v jednotlivých třídách,“ řekla Právu Iveta Stonawská z Krajského úřadu v Olomouci.

V regionu není podle ní patrná ani zvýšená poptávka po učitelích na 1. stupni ZŠ. „Jinak je tomu v případě mateřských škol, do kterých nastupují ještě silnější populační ročníky,“ potvrdila Stonawská.

Do lavic dvanácti ZŠ v Ostravě-Porubě zasedne v září 5200 žáků, z toho 650 prvňáčků. „Vloni jsme měli prvňáků jen 570. Musíme proto letos otevřít navíc dvě první třídy. Loni jsme měli 26 prvních tříd. Letos jich bude 28,“ informovala Právo porubská mluvčí Jana Končítková.

Navýšení počtu tříd podle ní nestálo obvod žádné peníze navíc. „Nemuseli jsme totiž budovat nové třídy. Ani kupovat nové pomůcky. Naše základní školy jsou nyní vytíženy z 80 procent, tudíž jsme i v budoucnu schopni pokrýt zvyšující se počet dětí,“ vysvětlila mluvčí.

Peníze na platy porubských učitelů navíc dostaly školy z ministerstva školství podle nahlášeného počtu dětí. Pro školy je přitom babyboom výhodný. Každá je ze zákona normativně financovaná podle počtů žáků. Čím víc dětí ZŠ mají, tím víc peněz dostanou, třebaže ministr školství Josef Dobeš (VV) musí ve svém rezortu šetřit. Učitelům slíbil čtyři miliardy na odměny navíc, které ale zatím nemá k dispozici.

I českobudějovické ZŠ jsou podle náměstka primátora Petra Podholy (ČSSD) na větší příval žáků připravené. „Nemám hlášeny problémy a většinou školy nebudou muset ani výrazně navyšovat kapacity tříd,“ sdělil Právu.

V Hradci Králové chodilo loni do základních škol celkem 6757 žáků. „Pro školní rok 2011/12 předpokládáme, že nastoupí 6888 žáků, což bude asi o 130 dětí více. Kapacita škol je přitom dostatečná. Budeme mít asi o dvě až tři třídy více,“ sdělila Právu mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková.

Počty dětí budou podle ní upřesněny nejdříve v polovině září, kdy ředitelé škol vykazují aktuální počty žáků v souvislosti s rozpočty. Dostatečná je podle slov Vlčkové i nabídka uchazečů o místa učitelů, přičemž výběrové řízení si provádí každá škola samostatně.

Na rozdíl od ZŠ trápí demografický pokles střední školy. Tam bude letos studovat 454 tisíc studentů, tedy o 23 tisíc méně než loni v září. Nejvíce dolehne úbytek na učiliště, přijdou o více než šest procent žáků.