"Univerzita touto pozicí potvrzuje své dominantní postavení mezi českými univerzitami, stabilně se mezi nejlepšími světovými univerzitami umisťuje již po dobu pěti let," uvedl rektor Václav Hampl.

V nejlepší dvacítce se kromě Harvardské univerzity objevilo ještě 16 amerických škol. Na druhém místě je Stanfordská univerzita v Kalifornii, na třetím Massachusettský technologický institut.

Z evropských vysokých škol se do první dvacítky dostaly tři. Všechny z Velké Británie. Kromě Cambridge se na desáté místo dostal Oxford a na dvacáté University College London.

Šanghajský institut, který výsledky publikuje, srovnává 17 000 světových škol, pořadí ale dává pouze prvním pěti stovkám. Jak dopadly ostatní české školy, tak není možné zjistit.

Konkurence z Petrohradu

Ve srovnání s univerzitami ze střední a východní Evropy předstihla tu pražskou podle mluvčího UK Václava Hájka jen Moskevská univerzita na 74. příčce, zhruba stejně jako UK pak dopadla univerzita z Petrohradu. Z regionu je v první pětistovce jen devět škol.

Kromě tří jmenovaných to jsou ještě dvě maďarské - Univerzita v Szegedu a Eotvos Lorand University, dvě polské – Varšavská a Jagellonská (v Krakově), v páté stovce pak Lublaňská (Slovinsko) a Záhřebská (Chorvatsko).

Podle rektora UK Hampla má ale jeho škola ambici dostat se do první dvoustovky. "Je však bohužel zřejmé, že univerzity ve střední a východní Evropě mají nepochybně mnohem menší finanční zázemí než univerzity v Evropě západní. O financování univerzit amerických a japonských raději nemluvě," dodal.

Publikace a Nobelovy ceny

Specializované centrum Šanghajské univerzity se hodnocení nejlepších vysokých škol věnuje řadu let. Školy se poměřují kupříkladu množstvím držitelů Nobelových cen i dalších významných ocenění mezi učiteli a absolventy, nebo počty publikací tamních kapacit v prestižních vědeckých časopisech. Toto hodnocení je považováno za jeden z nejvlivnějších mezinárodních žebříčků na poli univerzit.