Článek
Od 1. září bude učitelům dáno s podporou státu větší právo trestat špatné chování. V posledních letech se rodiče potrestaných žáků často soudili se školami a učiteli a ti se pak báli nastolovat ve třídách pořádek.
Podobná situace začíná být přitom i v Česku. Agresivita a násilí mezi školáky rostou, shodují se kantoři, a plán ministra školství Josefa Dobeše (VV) na smlouvy s rodiči je zatím, zdá se, vzdušným zámkem. Právu to potvrdily zdroje z ministerstva školství. Ve smlouvách se měli rodiče i děti písemně zavázat, jak budou vážné nebo opakované prohřešky dětí řešit.
Žáci napadají učitele
Kvůli absenci pravidel se tak stává běžnou realitou, že děti napadají i své učitele. Podle odborných studií jsou tyto útoky důvodem, proč více než deset procent českých středoškolských učitelů dokonce uvažuje o odchodu ze školství.
Snad v každé třídě je běžné, že žáci svým učitelům provádějí různé „legrácky“, ať už pro pobavení, kvůli pomstě, nebo aby se vytáhli před spolužáky. Jenže právě tyto legrácky mohou přerůst ve vážnou věc.
Žák pobodal učitele
Vzpomeňme třeba na útok, jenž se odehrál 1. března 2005 ve Středním odborném učilišti ve Svitavách: Bylo pondělní dopoledne a právě probíhala výuka jako každá jiná. Až do chvíle, kdy chtěl učitel neukázněného šestnáctiletého studenta za trest přesadit do první lavice. Došlo k hádce, při níž žák vytáhl nůž a svého šedesátiletého pedagoga pobodal. Ten při převozu do nemocnice na následky zranění zemřel.
Výchovná opatření se naprosto míjejí účinkem, žákům je úplně jedno, jestli mají důtku nebo snížený stupeň z chování.
Podobně jako existuje šikana mezi žáky, mohou také žáci šikanovat své učitele, a to zejména tehdy, vycítí-li učitele slabšího, zranitelnějšího. Tehdy se může šikana rozvinout, vysvětlují dětští psychologové.
Učitelé si stěžují hlavně na vulgární slovní napadání, na to, že drzí žáci neumějí rozlišovat mezi hodinou a přestávkou a že u nich nemají žádnou autoritu. Kantoři přitom nemají dostatečnou obranu; potrestat dítě úklidem třídy nebo speciálním domácím úkolem nesmějí. Někdy to sice dělají, ale rodiče si pak ve škole stěžují. Ani ředitelé svým kantorům často nepomohou.
„Nemáme autoritu“
Co českým učitelům na dětech nejvíce vadí? Z anket pořádaných Asociací pedagogů základního školství mezi kantory plyne, že děti neumějí rozlišit, co je správné a co ne. Žáci prý znají jen svá práva, ne povinnosti. „Do 1. třídy nastupují často individuality, které mají zažito, že mohou všechno a nikdo je do ničeho nesmí nutit,“ kritizují kantoři s tím, že žáci trpí tělesnou i duševní leností.
Dále zdůrazňují: „Výchovná opatření se naprosto míjejí účinkem, žákům je úplně jedno, jestli mají důtku nebo snížený stupeň z chování. Provokativně dávají najevo, že jim to nevadí.“
Mezi nejčastějšími návrhy pedagogů, jak řešit špatné chování jejich svěřenců, bylo třeba i snížení hranice trestní odpovědnosti na čtrnáct let nebo odebrání sociálních dávek rodičům problémových dětí.
Trendem jsou mobily
Šikana učitelů je přitom čím dál rafinovanější. Děti se jim mstí na internetu. Kantor obvykle nic nezmůže, když jej žák nahraje rozčileného či v trapné situaci, video dá na síť a pak ho s ostatními hodnotí prostřednictvím vulgárních vzkazů.
Nahrávky mohou učitele poškodit i v soukromí. Videa zhlédnou často desetitisíce lidí. Třeba video Rozzlobená česká učitelka už vidělo 119 622 lidí. „Já bych to mlátil, ty haranty. Učitelé jsou moc tolerantní,“ zastávají se někteří ve vzkazech pod nahrávkou kantorky.
Na sociálních sítích najdete pak diskusní skupiny „Mgr. u učitelů neznamená magistr, ale Magor“ či „Většina učitelů z naší školy patří do blázince“ a další. Oblíbená, s 98 tisíci fanoušky, je třeba skupina s učitelkou: „Já vás nebudu překřikovat!“ Mysl žáka: „No tak drž hubu.“ A v hodinách to také podle zmíněného sloganu často vypadá.
V cizině se v posledních letech množí i případy útoků avizovaných na internetu. Například loni byl v jihozápadním Nizozemsku zatčen osmnáctiletý student, jenž na internetu oznámil, že hodlá zabít žáky v jedné zdejší škole. Policie ho odhalila díky uživatelskému číslu jeho počítače. Podle psychologů hrozí, že se i v Česku může stát něco podobného.