„Já nevím. To snad ani není potřeba. Ať jdou raději jiní,“ odmítal přednostní průchod davem Klaus. „Tohle není úplně v pořádku. Mše vždy byla venku. Je to snad poprvé, kdy není,“ dodával. „Asi se bojí, aby náhodou neministroval,“ zaznělo žertem z davu.

Mši pod širým nebem, celebrovanou královéhradeckým biskupem Janem Vokálem, znemožnilo psí počasí. Teplota klesla ke dvěma stupňům a vrchol nejvyšší české hory bičoval vítr, jenž v nárazech dosahoval až stokilometrové rychlosti.

Klaus čelil na Sněžce vichru a dešti.

Klaus při rozhovoru s účastníky pouti

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Poutníci především ze sousedního Polska zaplnili vrcholovou kapli do posledního místečka. Desítky účastníků letošní Svatovavřinecké pouti utvořily před kaplí hrozen namačkaných těl.

Počasí přerušilo provoz posledního úseku lanovky. Poutníkům nezbylo nežli z Růžové hory vystoupat pěšky. Klause vůbec poprvé za deset let, kdy nevynechal jediný ročník Svatovavřinecké pouti vyvezlo na vrchol Sněžky auto Horské služby. „Túru mi letos znemožnil zánět achillovy šlachy. Navíc je počasí, které posledních deset ročníků pouti nepamatuji,“ pronesl 70letý Klaus, jenž obvykle zdolá osmikilometrovou trasu z Pece pod Sněžkou za necelé tři hodiny.

Znovu se zastal Hájka

Prezident ihned po příjezdu čelil otázkám novinářů, jež byly cílené na kontroverzní výroky poradce Petra Hájka pronesené na adresu sobotního pochodu homosexuálů Prahou. Hájek označil homosexuály za devianty a Klaus jeho odsudky Prague Pride podpořil. „Je dobře, že to někdo otevřeně říká,“ podotkl. „Jde o agresivní útok jedné skupiny lidí vůči druhé,“ okomentoval Prague Pride Klaus.

Klaus v zajetí polských poutníků.

Klaus v zajetí polských poutníků.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Poutníci proudili na nejvyšší horu Čech v době válek i změn režimů. Odvahu rozšířit řady věřících nacházeli před listopadem 1989 hlavně religióznější Poláci, u nichž se Klaus ve středu těšil značnému obdivu, možná většímu nežli u českých účastníků pouti. Poláci vzdor kosmopolitě uznávají osobnosti hájící především národní zájmy.

Účastníci novodobé pouti, kterou naplno v roce 1996 rozjela podnikatelka z Pece pod Sněžkou Jaroslava Skrbková, odjakživa požadovali udělat z vrcholu Sněžky mezinárodní teritorium bez hranic, což se splnilo vstupem Česka a Polska do Schengenského prostoru. Poutník, který prvně na Sněžce veřejně vyslovil přání zbavit Sněžku hraničních kamenů, byl začátkem devadesátých let minulého století biskup Karel Otčenášek.