„Například v Karlovarském kraji jsme už se zelenými dohodnuti, v Ústeckém probíhají intenzívní jednání. V jižních Čechách se nedohodli kvůli kůrovci a Temelínu,“ řekl v pondělí Právu předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Podle něj ale lidovci zásadně odmítají akce ekologických aktivistů. „Ekosystém má být určitě vrácen do stavu blízkého přírodě. Ale teď tam jsou smrkové monokultury a proces, který by mohl trvat několik stovek let, by se měl urychlit tím, že se ve druhých zónách proti kůrovci zasáhne,“ uvedl.

Lidovci jsou historicky slabší v českých krajích. Nejsilnější jsou naopak na jihu Moravy, na Zlínsku a na Vysočině, kde místní lidovci budou bojovat sami v dresu KDU-ČSL. Bělobrádek připomněl, že např. Koalice pro Pardubický kraj byla v minulosti úspěšná. V roce 2000 tam čtyřkoalice s lidoveckou účastí dokonce vyhrála volby.

„To jsou projekty, které mohou v Čechách fungovat. Chceme se tam víc otevřít i méně konzervativním partnerům, protože na krajské úrovni nebudeme řešit bioetiku a to, jak má vypadat rodina, ale konkrétní věci,“ uvedl Bělobrádek. Za úspěch by považoval, pokud celkově získají přes 50 krajských zastupitelů, které mají v současnosti.

Odraz ode dna?

Lidovce i zelené polily živou vodou poslední průzkumy veřejného mínění, které jim přisuzují překročení magické pětiprocentní hranice potřebné ke vstupu do Sněmovny na úkor Věcí veřejných.

„Doufám, že jsme se odrazili ode dna. Důvody jsou tři – byly odstraněny důvody, proč jsme pro některé lidi nebyli volitelní. Také bývalí voliči si uvědomili, že nedali hlas lepší variantě. A také to, že jsme vyrazili např. s naší důchodovou reformou mezi lidi a s nesouhlasem vůči reformám, jak je představuje vláda,“ uvedl Bělobrádek.

Podle něj nebyli dříve volitelní pro řadu lidí kvůli bývalým předsedům. „Vedení v osobě Cyrila Svobody či Jiřího Čunka nám bezpochyby hlasy odebralo,“ podotkl. I když je do voleb ještě daleko, rozjel se Bělobrádek s kolegy po republice s peticí proti „nespravedlivé důchodové reformě“.

Podle politologa Jana Bureše nelze průzkumy přeceňovat, protože ani zelení, ani lidovci nejsou na veřejnosti moc vidět. „Za jejich růstem může být obecná nechuť vůči vládním stranám, ale i sterilita ČSSD, která také není příliš vidět,“ uvedl.

Podle něj pro lidovce mluví to, že „pragmatická, na ekonomiku zaměřená ODS a TOP 09“ nezdůrazňují konzervativní hodnoty, které v politice chybějí. „Když si je lidé porovnají s asociální Kalouskovou politikou, tak si mohou říci, že zelení a lidovci byli mírnější a lepší alternativou,“ uvedl Bureš.

S tím souhlasí i šéf zelených Ondřej Liška: „Vzedmuté naděje při posledních volbách, kdy hlasy dostali buď přelakovaní lidovci v podobě TOP 09, nebo zcela prázdná nádoba Věcí veřejných, nebyly naplněny.“