Například detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se nyní zaměřili na profil střelce i na způsob jeho života. Breivik je přitom označován za bezcitného člověka, který se na svůj čin připravoval léta. Osamělý vlk, který nebyl příliš aktivní na extremistické scéně a větší pozornost nevzbudil ani při shánění zbraní a výbušnin.

„Snažíme se poznat, jaký byl člověk, kde se pohyboval a jestli takoví lidé žijí i v Česku. Pak se na ně chceme zaměřit,“ sdělil Právu šéf ÚOOZ Robert Šlachta.

Video

Expirované video

Norská policie po výslechu: Breivik měl v plánu i další útoky

Odhalení rizik komplikuje zákon

Českým detektivům však podle něj chybí klíčový nástroj, díky kterému by připravovaný atentát jednotlivce u nás včas odhalili.

„V případě trestného činu nedovolené ozbrojování můžeme operativní techniku nasadit až na nejpřísnější odstavec, tedy když v něm figuruje organizovaná skupina,“ uvedl Šlachta.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Rodiny a přátelé obětí norského masakru přijíždí na Utoyu (Reuters)

To v praxi znamená, že když jedinec shání například samopaly či výbušniny, na jeho odhalení policie nemůže nasadit agenta či jej sledovat a odposlouchávat.

Tresty jsou totiž příliš mírné. Za opatření a přechovávání zbraně u nás hrozí dva roky vězení. A pokud někdo vyrobí ve velkém množství výbušninu či hromadně účinnou zbraň, může dostat od šesti měsíců do pěti let vězení. Teprve, pokud se podaří policii prokázat, že jde o organizovanou skupinu, trest může dosáhnout až osmi let za mřížemi.

„Podle mého názoru jsou tresty příliš nízké,“ podotkl Šlachta.

Stejně jako šéf ÚOOZ i mluvčí civilní kontrarozvědky BIS Jan Šubert poukazuje na další problém. Od květnového rozhodnutí Ústavního soudu mobilní operátoři téměř přestali spolupracovat s policií a nevydávají jí výpisy telefonických hovorů, ze kterých je možné poznat, kdo a kdy, případně odkud si s kým volal. Čeští zákonodárci totiž s novou zákonnou úpravou, kterou jim Ústavní soud nařídil přijmout, otálejí.

„Norsko ukázalo, že šílený čin nemusí zdaleka přijít od militantních muslimů, a proto je třeba, aby naši lidé dávali pozor na určité věci i mimo rizikové prostředí, ve kterém se běžně pohybují. Na první pohled nemusí s ničím souviset, ale v okamžiku, kdy se zasadí do určité mozaiky, mohou získat zajímavou hodnotu,“ konstatoval Šubert.

Tajná služba proto podle něj musí zlepšit svou analytickou činnost. Stejně tak je důležité, aby příslušná informace byla doručena včas a na správné místo. „Zdůrazňujeme, aby dobře fungovala komunikace uvnitř služby,“ dodal Šubert.

Klíčová role místních policistů

V Norsku se nyní vede debata o tom, jestli tamní bezpečnostní síly selhaly, nebo ne. Kritika míří hlavně na to, že zásahová jednotka neměla k dispozici vrtulník, kterým by se rychle přepravila na ostrov Utoya, kde Breivik hodinu a půl střílel do mladých lidí.

Zástupci české zásahové jednotky se proto nyní snaží domluvit s velením armády, aby si mohli v případě potřeby rychle a bez zbytečných byrokratických prodlev vypůjčit vojenské vrtulníky.

„Vojenský vrtulník je na rozdíl od policejního velkokapacitní. Zatímco policejní vrtulník pojme pouze dvanáct bojovníků, vojenský přepraví celou jednotku, což je zhruba dvacet lidí i s materiálem. Ovšem vojenské mají jednu nevýhodu. Předpisy z nich nedovolují tzv. rychlé slaňování, což u policejního vrtulníku možné je,“ popsal šéf zásahovky Libor Lochman.

Video

Expirované video

V Norsku začali pohřbívat oběti (Reuters)

Jeho lidé se prý už od teroristického útoku v Bombaji z roku 2008, kde ozbrojenci obsadili čtyři luxusní hotely a zabili přes sto lidí, snaží více cvičit zásahy proti atentátníkům v ulicích.

„Podstatné ale také je, kdo udělá první zásah na místě takové události. Každý kraj má sice svou zásahovou jednotku, ale často jsou na místě jako první místní policisté. Ti by měli začít okamžitě jednat a například pokusit se pachatele lokalizovat, zahnat ho třeba někam do místnosti a odříznout mu cestu k případným dalším obětem, než přijede zásahová jednotka,“ podotkl Lochman.

Česká policie se mezitím obrátila na USA

Odborníci na počítačovou kriminalitu mezitím pátrají po autorech textu uveřejněného na internetu, který oslavoval Breivikův hrůzný čin. [celá zpráva]

Podle šéfa oddělení Karla Kuchaříka je však server ultranacionalistického webu zaregistrovaný v USA, kde platí absolutní svoboda projevu.

„Požádali jsme kolegy v USA, jestli by tuto záležitost byli schopni posoudit jinak než v předchozích případech. Poslali jsme jim překlad a nyní čekáme na odpověď,“ řekl Kuchařík.

Neznámí autoři přitom článek uveřejnili pod titulkem Obhajoba Anderse Breivika. Podle odborníků autoři jednoznačně porušili trestní zákon a měli by být stíháni za schvalování trestného činu. Podle Lidových novin má policie podezření z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka a schvalování trestného činu, za což hrozí pět let za mřížemi.

Kuchařík dodal, že podobně radikální článek policisté už u nás nezaznamenali. „Sledujeme ale některé výroky, které jsou na hranici trestnosti,“ dodal.