V nich mají být doklady spolupráce Hugo Salma s německými organizacemi za protektorátu. Vyplývá to z dokumentu ministerstva vnitra (MV), který má Právo k dispozici.

Restituční kauza Salmů se u českých soudů vleče už dvě desítky let. Stěžejní pro přiznání nároku na dědictví je přitom pro potomky Hugo Salma fakt, zda byl jejich otec československým občanem.

Doklady o spolupráci šlechtice s německými organizacemi měly potvrzovat i dvě archiválie uložené na městském úřadu v Rájci-Jestřebí. Z trezoru na radnici se ale před několika lety tyto dokumenty, kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva z let 1929–1946 a kniha protokolů ze schůzí obecní rady z let 1937–1946, ztratily. První dokument se záhadně na radnici nalezl před dvěma lety, druhý stále není k dispozici.

Starosta Rájce-Jestřebí nařčení odmítá

„Náhlá nedostupnost uvedených knih vzbuzuje vážné podezření, že jejich zmizení, dle dikce policie ČR krádež, má souvislost s restitučními nároky potomků Hugo Salm-Reifferscheidta, a že ztráta uvedených knih byla účelová v zájmu restituční strany. Nelze vyloučit ani podezření z korupce proběhlé na Městském úřadu v Rájci-Jestřebí,“ uvedl ve svém stanovisku vedoucí odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR Václav Babička.

„Rozporuplná a alibistická vyjádření vrcholných představitelů města taková podezření vyvolávají a mimo jiné svědčí meritorně o naprosto nezodpovědné péči o jim svěřené, respektive zapůjčené, archiválie,“ stojí v dokumentu ministerstva vnitra, které reagovalo na podnět historika Jiřího Jaroše, který už léta dokazuje, že Salmové měli za 2. světové války kolaborovat s nacisty.

Nařčení z možné korupce na úřadu odmítl starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout. „Ty dokumenty se tu měly nacházet po druhé světové válce a on se jich dožadoval po padesáti letech. Na začátku devadesátých let si přišli z archivu, a co mělo nějakou cenu, to si odnesli. My jsme neměli nic k dispozici, nařčení je neobjektivní a nespravedlivé,“ ohradil se starosta.

Jeho vysvětlení ale příliš nekoresponduje s doklady o přebírání dokumentů Státním okresním archivem v Blansku (SOKA). Podle záznamu z roku 1960, který má Právo k dispozici, totiž archiváři převzali řadu dokumentů, ale obě zmíněné knihy ponechali na radnici v trezoru. Kniha z jednání zastupitelstva pak byla do archivu předána teprve v roce 2009 po svém záhadném nalezení.

Podle advokátky dědiců Hugo Salma Aleny Kinclové sdělení ministerstva neodpovídá skutečnosti. „Mohu sama potvrdit, že všechny knihy protokolů ze schůzí obecních rad, tak také protokoly ze schůzí MNV v Rájci v uvedených letech existují, protože já sama za přítomnosti jedné ze svých klientek jsme naposledy v březnu do těchto knih protokolů nahlížely a pořizovaly si úplatně na pracovišti SOKA v Blansku úředně ověřené fotokopie,“ řekla Kinclová.

Toto tvrzení ale nepotvrdil sám okresní archiv v Blansku, jehož pracovnice Právu sdělila, že protokoly ze schůzí rady v příslušném fondu opravdu chybí.

Ztrátu knih vyšetřovala i policie, případ ale nakonec odložila s tím, že pachatel krádeže je neznámý. Hodnotu dosud nenalezené archiválie pak vyčíslila na 150 tisíc korun. Ministerstvo vnitra nyní vyzvalo Moravský zemský archiv v Brně, pod který spadá i blanenský archiv, aby podal žalobu na rájeckou radnici a vymáhal škodu.

Hugo Salm hned po konci války požádal o československé občanství, než ale stačila být jeho žádost projednána, zemřel a jeho majetek byl zabaven. V 90. letech se snažili jeho dědici o to, aby Salmovi bylo občanství uděleno, ministerstvo vnitra mu ho ale nepřiznalo. Toto rozhodnutí zrušil Ústavní soud, ministerstvo přesto dál setrvalo na svém stanovisku.