Šest z celkem 14 krajů včetně Prahy ale zatím žádné snižování kapacit škol nechystá, prý slučovaly už dříve, a ke změnám nemohly letos přistoupit tak rychle. Slučování provázejí protesty veřejnosti.

Například ve Zlínském kraji zanikla k 1. červenci Střední škola obchodu a služeb Vsetín a sloučila se se Střední odbornou školou Josefa Sousedíka Vsetín, Střední odborná škola Uherský Brod se sloučila se Střední průmyslovou školou Uherský Brod. Zaniklo i Odborné učiliště a Praktická škola Zlín-Klečůvka, instituce přešla pod Střední školu gastronomie a obchodu Zlín. Sedm škol ubude během prázdnin v Ústeckém kraji.

Ve středních Čechách se podle Alžběty Bublanové z krajského úřadu od 1. září sloučí Odborné učiliště Liteň a Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Beroun-Hlinky. V Plzeňském kraji hejtmanství od 1. července sloučilo kvůli klesajícímu počtu žáků do pěti subjektů deset škol. Kromě středních škol ale kraj sloučil s tamním Středním odborným učilištěm i základní školu v Plané na Tachovsku. Moravskoslezský kraj v letošním roce sloučil do sedmi nových organizací celkem 13 středních škol, jednu jazykovou školu a jednu svou základní školu.

Dobeš radí přihlédnout i na výsledky maturit

Už loni v září nastoupilo do prvních ročníků středních škol o 16 tisíc dětí méně než v předchozím roce, letos bude propad pokračovat. „K 1. 9. 2010 bylo v rejstříku škol a školských zařízení zařazeno 1433 středních škol. V současné době včetně změn k 1. 9. 2011 se jedná o 1421 škol, nicméně ještě probíhají některá správní řízení a k začátku školního roku se počet škol může změnit,“ upozornila Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Vodítkem pro rozhodnutí, kterou školu zrušit, by pro kraje mohly být také výsledky státních maturit. Ministerstvo sice nezveřejnilo žebříček škol, podle ministra Josefa Dobeše (VV) by se ale kraje měly svých škol ptát, jak obstály. Například na učňovských oborech s maturitou propadla třetina studentů, na 11 školách pak byla neúspěšnost dokonce přes 70 procent.

Některé kraje ustoupily protestům

Na Vysočině, v Praze, Karlovarském, Olomouckém, Jihomoravském a Jihočeském kraji se od září žádné slučování nechystá. „Pro následující školní rok se žádná škola v kraji rušit nebude. Není možné měnit podmínky, když začal cyklus přijímaček,“ uvedl už v únoru hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Podobně se vyjádřil i náměstek pražského primátora Antonín Weinert, podle něhož se v Praze drobné úpravy a slučování uskuteční až ve školním roce 2012/2013.

Na Vysočině sice kraj kvůli úbytku žáků navrhl sloučení zhruba poloviny jím zřizovaných středních škol, obce s tím ale v drtivé většině nesouhlasily. Slučování na další školní rok odsunuly i úřady v Olomouckém, Jihomoravském a Jihočeském kraji, snižování stavů se prý děje průběžně už několik let.

Některé kraje původně plánovaly masivnější redukci sítě škol, kvůli protestům veřejnosti od ní ale ustoupily. Třeba Liberecký kraj chtěl původně zrušit čtyři třídy, protože byl tento návrh pro zastupitele i veřejnost nepřijatelný, zruší se jen dvě třídy osmiletého gymnázia v Jablonci nad Nisou a v České Lípě. Bez protestů se neobešly změny ani v Pardubickém kraji, proti sloučení gymnázia a technického učiliště v Přelouči vznikla petice. Nakonec se zde od července sloučí osm středních škol a učilišť do čtyř nástupnických organizací.

Tradiční školy se zachovají

Kvůli úbytku žáků Královéhradecký kraj sloučí Střední odbornou školu a učiliště v Novém Městě nad Metují na Náchodsku s tamní střední průmyslovou školou. Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje už letos v březnu schválilo z obdobných důvodů sloučení gymnázia, obchodní akademie a střední zemědělské školy v Hořicích.

Před slučováním chce ministerstvo školství uchránit několik škol s tradicí, takzvané školy „rodinného stříbra“. Slučování by se také nemělo tolik dotknout učilišť a škol s technickým zaměřením, protože jejich absolventi jsou potřební na trhu práce.